Bob Hýsek Knihy

Během pandemie covidu strávil dle svých slov Nick Cave celé hodiny na telefonu; jedním z lidí, s nimiž si volal nejčastěji, byl irský zpěvák a publicista Seán O'Hagan – a jejich hovory s postupem času nabývaly na intenzitě a začaly se točit kolem několika uzlových bodů: víry, umění, hudby, svobody, smutku a lásky. Oba přátelé se dohodli, že si telefonáty budou nahrávat – a z nějakých padesáti hodin nahrávek se po radikálním redakčním zpracování zrodila kniha Víra, naděje & masakr. Najdeme v ní vše, co jsme si od Nicka Cavea za čtyři dekády jeho oslnivé umělecké dráhy navykli očekávat; dostane se nám upřímné osobní zpovědi i originálních meditací nad smyslem života a umění, a ještě lecčeho navíc. Jak říká sám Cave: „Tahle kniha pro mě hodně znamená a myslím, že ji upřímně ocení i každý, komu se nějak zvrtnul život, koho trápí tvůrčí blok, kdo má problém se závislostí, kdo truchlí, kdo zažívá duchovní krizi, kdo se pídí po smyslu života, kdo hledá krásu, kdo se chce naučit, jak napsat píseň či odehrát koncert nebo jen tak existovat.“

Promluvy o evangeliu podle svatého Tomáše "Království boží je jako hořčičné semínko", říká Ježíš. Semínko musí zemřít - a tak se stane stromem, Bůh se rozpustil do vesmíru, je všude, jako je semínko nyní v celém stromu. Kniha obsahuje 21 promluv nad citáty z Tomášova evangelia.

Philip K. Dick, mnoha fajnšmekry považovaný za nejlepšího sci-fi spisovatele v dějinách naší sluneční soustavy, v tomto reprezentativním výboru z rané tvorby přenáší čtenáře do alternativních světů na své verzi zeměkoule, planetě Terra. Zápletky buduje na tématech, jimiž zůstal věrně posedlý i po zbytek svého neobyčejně tvořivého života: cesty časem, hrátky s realitou, svár člověka a technologií, definice lidskosti, komunikace s obyvateli paralelních vesmírů, geneze světa, vývoj lidstva po nukleární katastrofě, kontrola společnosti, telepatie a paranoia. Kromě několika vydařených horůrků a humorných hříček výbor obsahuje zejména chmurně ironické antiutopie, ve kterých Dick varuje především před ztrátou lidskosti, touhou po moci, ekologickou bezohledností a konzumem závislým na technickém pokroku. Jeho nápadité a překvapivě pointované povídky jsou často i jakousi imaginativní metafyzikou, literárně filozofickými tezemi o možné povaze naší reality. Sbírka vychází ve dvou svazcích.

Philip K. Dick, považovaný za jednoho z nejlepších sci-fi spisovatelů, v tomto výboru z rané tvorby přenáší čtenáře do alternativních světů na planetě Terra. Jeho příběhy se zabývají tématy, jako jsou cesty časem, realita, konflikt člověka a technologií, definice lidskosti, komunikace s obyvateli paralelních vesmírů a následky nukleární katastrofy. Dick varuje před ztrátou lidskosti, touhou po moci a ekologickou bezohledností. Kromě hororových a humorných povídek obsahuje chmurné antiutopie, které reflektují naší realitu. První díl sbírky zahrnuje 27 dystopických a hororových sci-fi povídek, publikovaných v letech 1952–1955, a nastiňuje témata, jimiž se autor později zabýval ve svých románech. Zkoumá dopady nukleární války, boj s mutanty a mimozemšťany, objevování cizích planet a civilizací, prodlužování lidského života, vynalézání dokonalých drog a vytváření lidských replik, které se chovají lépe než lidé. Tyto příběhy představují varovné vize o možné povaze naší reality a nabízejí imaginativní pohled na filozofické otázky existence.

At uz koreny rostou ve vode, ve vzduchu, v kokosovych vlaknech, nebo jilovitych granulatech, jedno jisté - diky hydroponii budou vase rostliny prospivat a davat vam cerstvou zeleninu a ovoce po cely rok. V Hydroponii pro kazdého najdete vse od zakladu pestovani az po instalaci supermodernich systému, rady pro zacatecniky i odborné informace pro profesionalni zahradníky, obecne znamé postupy i peclive strezena tajemstvi - zkratka vsechno, co byste si prali vedet o umeni hydroponie. Toto nové vydani bylo rozsireno o kapitolu zabyvajici se poslednimi trendy v oboru, ve které se doctete o pestovani ve mestech, o zelenych stenach, bioponii ci trvale udrzitelných mikrofarmach.

Každý, kdo pracuje s jinými lidmi a otevírá jim vědomí, potřebuje jednoduché techniky, s jejichž pomocí se bude moci bezprostředně uzavřít a chránit. V této knize najdete základní a vysoce praktické prostředky psychické ochrany, vhodné pro skupiny i jednotlivce. Jsou to ověřené a vyzkoušené techniky - některé jsou staré tisíce let, jindy jsou to techniky jedenadvacátého století. Všechny se dají naučit velmi rychle: uvidíte, že se stanou samozřejmou a rutinní součástí vašeho života. Meditujete anebo jakkoli jinak usilujete o rozšíření svého vědomí? Jste terapeuty nebo léčiteli? Využíváte auto-hypnotických nahrávek? Přicházejí k vám lidé se svými problémy? Býváte věčně unavení nebo zmítaní beznadějí? Trpíte přemírou emocí? Postihují vás často různé nehody? Jestliže je vaše odpověď na kteroukoli z těchto otázek kladná, pak je pravděpodobné, že se potřebujete psychicky chránit.

Mladý hrdina, syn chudých italských přistěhovalců, přijíždí do Los Angeles. Právě mu byla otištěna první povídka a on, plný optimismu a jistoty ve svou nadějnou spisovatelskou budoucnost, přijel z venkova dobýt svět. Tráví dny v chudém hotelu bez peněz, bez práce, ale s nadějí, že přijde nápad, on napíše další skvěkou povídku či román a zbohatne. Autor nahlíží na onoho mladého muže s přívětivým odstupem své nynější zralé dospělosti, ukazuje jeho dětinské úvahy a často nedospělé chování z pozice muže, který nyní "už ví". Hrdinovo dozrání lidské, ale hlavně spisovatelské, způsobí vztah s mladou servírkou, která možná nemá takové ambice a sebevědomí, jako on, ale o životě a o umění dávat toho možná ví víc... Brilantní novela předního představitele klasické americké románové školy první poloviny 20. století, v níž nic není zbytečné, nic navíc.

Sex, alkohol, filozofie i politika ve formálně i obsahově svérázném podání kontroverzního spisovatele. Kniha vznikla ze sloupků, které autor psal koncem šedesátých let 20. století pro jisté „hipísácké“ noviny (jeden ze sloupků byl na svou dobu natolik sexuálně odvážný, že jeho „zásluhou“ noviny zanikly). Bukowski se věnuje bez ladu a skladu všemožným tématům, nadčasovým i silně dobovým, přičemž všechny nazírá svým promyšleně rebelantským a bohémským pohledem. Šokuje prvoplánovou obhroublostí, zjednodušujícími soudy a pohrdáním obecně vžitými estetickými normami. Částečně je z jeho textů cítit pracně budovaná póza „interesantního vyvrhele“, na druhé straně nelze nevnímat autentičnost, patrnou zejména u těchto jeho raných prací, vyvěrající z podstaty jeho v jádru zoufale nekonformního života.... celý text

Tato posmrtně vydaná sbírka básní a povídek kultovního amerického spisovatele Charlese Bukowského patří k jeho bezkonkurenčně nejlepším a nejreprezentativnějším souborům. Více než stovka básní a půltucet povídek mapuje jeho vývoj od surreálně laděné poezie po sevřené epické útvary, básně-historky s nezbytně vtipnou či provokativní pointou. Svou otevřeností mohou Bukowského práce šokovat, na druhé straně jsou však nepochybně i určitou kritickou sondou vyslanou do života americké společnosti. Autor nemoralizuje ani se nepokouší podat hlubší výklad o tom, jakým zůsobem existují a žijí vrstvy, navyklé na životní stereotyp, v němž hraje hlavní roli sex, drogy a alkohol. Přesto i v tomto jeho pohledu se objevuje i charakteristická poetika, která Bukowskému zajistila mnohem větší počet příznivců než odpůrců.

Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně ovlivnila jeho dětství. Zárodky básně vznikly v Paříži v roce 1957, kde Ginsberg s beatnickými tvůrci prostřednictvím halucinogenů „rozšiřoval sféru vědomí“. V Kadiši se mu podařilo vypsat se z hlubokých traumat, přičemž k odemknutí podvědomí použil morfium a metamfetamin. Konečná revize proběhla po návratu z Peru, kde užil ayahuasku. Výmluvné jsou názvy dalších básní ve sbírce, jako Meskalin či Kyselina lysergová; autor v nich opět vymítá ducha své matky, lamentuje nad iluzorností univerza a prožívá pocity tvůrčího zmaru i duchovního prozření. V psychedelickém proudu vědomí nechává volně plynout vize, nářky a chvalozpěvy, čímž k nám po šedesáti letech skrze své verše stále živě promlouvá. Básnická sbírka Kadiš a jiné básně, vydaná v roce 1961, obsahuje Ginsbergovy básně z konce padesátých let v klasickém překladu Jana Zábrany. Čtyři dosud nepřeložené básně přeložil Bob Hýsek.