Vladimír Komárek Knihy

Jsou životy, o nichž se říká, že by vydaly na román. Příběh jedné moravské rodiny, která prošla neuvěřitelnými zvraty osudu, zmítána vírem doby, patří mezi ně. Před očima se nám odvíjí obraz dvacátého století, epochy nelítostného střetu mezi civilizovaností a krutostí, mezi společenským pokrokem a divokým primitivismem, mezi snahou žít pokojně a lépe a bezohlednou touhou po moci. Silně autobiografický román zachycuje období od třicátých do padesátých let minulého století. Ač vychází z pravdivého životního příběhu, neztrácí ze zřetele široký rámec historických souvislostí. Jejich interpretace však postrádá obvyklý chladný odstup a nabízí čtenářům strhující drama, kde vedle zoufalství a slz je dost místa i pro humor a přesvědčivou naději.... celý text

Rozhovory s malířem a ilustrátorem v galerii na Dobříšském zámku u příležitosti jeho 70. narozenin

Výbor z milostné poezie ruského romantického básníka.

Povídky jsou velmi citové a všechny vlastně jen v různých polohách zrcadlí jedno společné téma: dětské vnímání zvěsti příchodu Krista a oslav Štědrého dne. Povídky jsou většinou bukolické, do několika z nich však opět zavane autorova zkušenost 50. let v Čechách a problematika pronásledování věřících, nebo naopak návraty vězněných právě v době vánoc. Povídky nezapřou, že jejich autor je evangelický farář.

Kniha "52+2 aneb Čtení pro každý týden v roce a dva navíc", v pořadí třicátá pátá Miroslava Ivanova vyšla při příležitosti jeho 70. narozenin. Je ohlédnutí za mnohým, čím se spisovatel v životě zabýval, o čem psal, co ho zaujalo. O vzniku knihy sám řekl: "Když mně bylo za mého dlouhého pobytu v pražském Hematologickém ústavu nejhůř, když vysoký bílý strop JIP se vznášel kdesi v nedohlednu, přemýšlel jsem o tom, co budu psát, až mě pustí domů... Nemůže to být nic těžkého, text by měl s určitým nadhledem vyprávět o mém putování za vůní literatury faktu. A tak jsem po nocích v paměti doloval příběhy, posléze se jich v mé hlavě sešlo na sedmdesát, rok má však pouze 52 týdnů, musel jsem proto mnohé vypouštět..." S doslovem Zdeňka Svěráka.

Pohádkový příběh s ilustracemi Vladimíra Komárka, který v širokém časovém záběru vypráví o lásce, jež byla vypovězena ze země, dívce, která byla vychovávána jako chlapec a zakletém princi, který nepoznal, v čem tkví síla lásky. Autorka se snaží skloubit pohádku s realitou venkovského života, včetně popisu lidových zvyků.

Podnázev: Přehled současných poznatků. Dětský autismus představuje závažnou vývojovou poruchu, pro niž je charakteristická narušená schopnost vytvářet vztahy s lidmi, přiměřeně reagovat na podněty z okolí, nutkavá touha po neměnnosti a další příznaky vážně postihující život jedince i jeho okolí. V poslední době se podařilo dosáhnout řady důležitých pokroků v porozumění jak příčinám této choroby, tak možnostem jejího terapeutického ovlivnění. Publikace shrnuje nové zahraniční i domácí poznatky o dětském autismu a spektru příbuzných poruch s důrazem na výzkumné a klinické zkušenosti autorů, kteří se problematikou zabývají. Zahrne i otázky organizace návazné psychosociální péče o děti s těmito poruchami a o jejich rodiny, včetně svépomocných aktivit a zkušeností rodičů.

Sbírka lapidárních básní věnovaných smyslu života a houfujícího se času, krásám lidského těla, vztahům mezi muži a ženami a napětí mezi snem a skutečností.

Příběhy a zážitky chirurga původem z Řecka, který jako sirotek, žijící v dětských domovech se pílí a vytrvalostí stal až vynikajícím chirurgem.

Vladimír Komárek (1928-2002) byl výjimečnou osobností českého výtvarného umění 20. století. Jeho obrazy patří do zlaté pokladnice českého umění, ale zůstává v paměti také jako skvělý a nezapomenutelný vypravěč. Přesto trpěl tím, že se plně soustředil na své malířské dílo, kterému věnoval většinu sil. Chvíle s posluchači bral jako příjemné rozptýlení po vyčerpávající práci. V ateliéru měl rád návštěvy, ale když se u jeho domu začaly střídat autobusy turistů, musel umístit k vchodu výzvu JEN KRÁTKÁ NÁVŠTĚVA POTĚŠÍ. Majitelé jeho děl tvrdí, že vytvářejí oázu pohody a nutí k přemýšlení o složitostech života. Komárek je pravděpodobně jediným malířem, který měl vlastní časopis, vydávaný jeho přáteli na Semilsku pod názvem OKNO. Vydáno bylo pouze 13 čísel, než byl v roce 1981 zakázán, a dnes patří mezi vzácná svědectví jeho popularity. Jedním z mála lidí, kterým věnoval pozornost, byl básník Jaroslav Seifert. Jeho básně si vážil víc než jakéhokoli jiného ocenění, protože musí vycházet ze srdce. Součástí publikace je originální DVD s exkluzivním rozhovorem s Komárkem z roku 2001 a básní Jaroslava Seiferta U malíře Vladimíra Komárka, kterou recituje Jan Kačer.