Martin Ebel Pořadí knih

Výstava a katalog jsou výsledkem spolupráce Národního technického muzea a Fakulty stavební ČVUT – Katedry architektury na projektu „Tradiční městské stavitelství a stavební řemesla na přelomu 19. a 20. století“, který byl podpořen programem MK ČR: NAKI II. Katalog představuje život v městských a převážně činžovních domech v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, tedy v době, která se kryje s panováním císaře Františka Josefa I. Publikace shrnuje v jednotlivých kapitolách všechny podstatné stránky jak výstavby činžovních domů, tak i běžného života v nich. Architekti a stavitelé byli při nové výstavbě limitováni tehdy všeobecně platnými stavebními předpisy. Během prakticky sedmdesáti let však prošla vývojem nejen vnější podoba domů, ale i jejich vnitřní řešení více schované lidskému zraku. Především se zásadně proměnilo dispoziční uspořádání celého domu. V městském domě již většinou nebylo nutné na dvoře stavět stáje a dvůr se uvolnil pro další obytná a méně výstavná nádvorní křídla. Nadále v něm ale fungovaly drobné řemeslnické dílny. Zásadně se proměnil i život ve vyšších patrech domů, která byla určena ryze pro bydlení, ač podoba a rozloha bytu byla závislá na finančních možnostech majitele či nájemníka. Změna vytápění kolem poloviny 19. století přinesla éru sporákových kuchyní. Do domů postupně pronikaly nové vymoženosti – rozvody vody, započala být budována kanalizace, pavlačové záchody se přemístily do bytu, začaly být budovány lázně, pozdější koupelny. Díky novým vynálezům – rozvodům plynu a od počátku nového století i elektřiny – docházelo ke zlepšení osvětlení. Nové možnosti stavebních konstrukcí ovlivnily podobu dalších součástí domu – krovů, střech, schodišť, oken, dveří a dalších. Publikaci uzavírá přehled literatury a archivních zdrojů ke sledovanému tématu a anglické resumé. širší autorský kolektiv: Klára Kroftová, Martin Ebel, Lukáš Hejný, Pavel Kodera, Helena Hexnerová, Mikuláš Hulec

Katalog výstavy věnující se středověkým stavebním technologiím v době Karla IV. Expozice se nachází v Centru stavitelského dědiczví NTM Plasy, jež je pobočkou Národního technického muzea.

Centrum stavitelského dědictví NTM Plasy je pobočkou Národního technického muzea situovanou v areálu bývalého cisterciáckého kláštera na severním Plzeňsku. Knižní průvodce stručně seznamuje s genezí vzniku projektu CSD NTM Plasy i se sbírkou Stavitelství, která je zde prezentována. Hlavní pozornost je soustředěna na Expozici stavitelství umístěnou v areálu bývalého pivovaru. Kniha provádí čtenáře po jejích jednotlivých částech a zprostředkovává seznámení se stavebními materiály a historickými konstrukcemi – od základů a hrubé stavby (zdi, klenby, sloupy) přes vertikální komunikace (schodiště) a horizontální konstrukce (podlahy, stropy) k úpravě povrchů (obklady, omítky), typům výplní otvorů (okna, dveře) a technickému zařízení budov (topení, voda, elektroinstalace) až po krovy a střešní krytiny. Stranou nezůstaly ani expozice v areálu hospodářského dvora – řemeslně a technologicky orientovaný Dvůr stavebních řemesel i unikátní Expozice stavebněhistorického průzkumu. Texty doplňuje bohatý ilustrační doprovod.

Existence původních plánů pro historické vesnické stavby, tedy projektů lidové architektury, byla donedávna prakticky neznámá. Tyto plány představují překvapivý pramen poznání pro zájemce o studium historické architektury, neboť slouží jako úsporné grafické podklady pro kvalitní stavby a jako působivá výtvarná díla. Studium plánů a jejich doprovodných spisů obohacuje naše vědomosti o historických stavbách, zachycující důležité etapy jejich vývoje, jako přechod z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému v polovině tohoto století. Zajímavé je, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny 19. století bez zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém a hmotovém řešení. Tyto stavební plány zachycují objekty v jejich původní podobě, což je činí cenným pramenem pro citlivé opravy a rekonstrukce venkovských staveb a inspirací pro nové stavby. Kniha obsahuje regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních plánů z konce 18. a 19. století. Tento atraktivní a objevný materiál s průvodními texty poskytuje jedinečnou možnost lépe porozumět těmto stavbám milovníkům historické architektury a majitelům rekreačních chalup.

Existence původních plánů pro historické vesnické stavby, tedy projektů pro lidovou architekturu, byla donedávna prakticky neznámá. Tyto plány představují překvapivý pramen poznání pro studium historické architektury, neboť slouží jako úsporné grafické podklady pro kvalitní stavební projekty a zároveň jako působivá výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich doprovodných spisů obohacuje naše vědomosti o historických stavbách, zachycující klíčové etapy jejich vývoje, jako je přechod z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměna vytápěcího systému. Zajímavé je, jak tradiční vesnická tvorba přečkala velké proměny 19. století bez zásadní ztráty kontextu. Tyto stavební plány jsou důležité, protože zobrazují objekty v jejich původní podobě, což je cenné pro citlivé opravy a rekonstrukce. Katalog více než dvou set původních stavebních plánů z konce 18. a 19. století, doplněný zasvěcenými texty, nabízí jedinečnou příležitost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům, milovníkům historické architektury a majitelům rekreačních chalup.