Miluše Zadražilová Pořadí knih (chronologicky)

V literární praxi ruské moderny, avantgardy i nového postrealismu konce 19. století nacházely konfigurace ženského "já" svá různá zosobnění, vkládaná do různých modelů strukturace ženské subjektivity. Všechny ženské autorky, které připomíná tato kniha, vkládaly do literárních textů pečeť ženskosti, ženskou sensibilitu, ženskouperspektivu vidění světa, fyziologický a psychický rytmus svého života, svou tělesnost, živelnost, emociální, náboženské i sociálně kritické zanícení. Název sborníku je převzat z deníků Mariny Cvetajevové, která tímto spojením označila sebe a ostatní mladé Rusky, které (jako např. Marie Baškircevová) usilovaly o autentičnost vlastního bytí, aktivně naplněného tvůrčím obsahem a vytvářely tak nový pohled na ženu jako na bytost nezávislou a soběstačnou. V souhlase s dědictvím Severu odmítaly statický ideál, progresivně zaváděly do života a tvorby rušivé a převratné nové prvky, ambivalentnost a dualistickou dynamiku. Jejich odklon od všednosti, obvyklosti obsahoval v sobě značnou dávku hysteričnosti a exaltace, revolty spojené s pokušením a "hříšností".

Výbor z tvorby ruského básníka a prozaika, žijícího v pařížském exilu, obsahuje v bilingvním rusko-českém vydání jeho verše z první poloviny 20. století.

Představitel ruského symbolismu vydal svůj první román na počátku 20. století. Byl přívržencem okultních věd a zajímal se o spiritismus a démonologii. To se odráží i v jeho knize, jejíž příběh se odehrává ve třicátých letech 16. století v Německu, dosud rozjitřeném nedávným vznikem reformace a selskou válkou. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje, ale zůstává nejasné, zda je to duch dobrý nebo zlý. Hrdinka nakonec zemře v inkvizičním žaláři.

Roman vypráví o Ivanu Hrozném a Ivanu Nepamětovi - bláznu božím, o prvním a posledním ve středověkém světe. Nejde tu však o tradiční historický román - rafinovana kompozice, expresivní metaforika, rytmické frázovaní vět, kontrast, návratnost a gradace motivů dodávají příběhu silný básnický náboj a symbolické vyznění.

Román moderního ruského klasika je obrazem situace v Rusku v 1. čtvrtině 20. století. Platonov patří k nejvýznamnějším ruským spisovatelům tohoto století. Celých šedesát let tato tragická vize o konci jednoho velkého snu, o hledání, domnělém nalezení a zániku pozemského ráje, nesměla vyjít.

Novela Kokain (1934) popisuje osudy šestnáctiletého Vadima, který musí projít úzkým špalírem vztahů, které končí na drogové závislosti.

Portréty ruských osobností z uměleckého, vědeckého i politického světa, které prožily podstatnou část svých tvůrčích let v emigraci. Mezi jinýmy se seznámíme s osudy filosofů Berďajeva, Šestova či Solženicyna, hudebních skladatelů Stravinského, Prokofjeva či Rachmaninova, spisovatele Bulgakova či politického vyhnance Lva Trockého.

Po úspěšných novinářských i prozaických začátcích se Nikolaj Ogňov na celých sedm let (1914-1920) odmlčel. Prohlásil že "šilhavá, zpitomělá Rus, která leze do války, nepotřebuje umění". Nicméně se právě v té době zrodili autorovi nejlepší povídky, jež roku 1925 poprvé vydal v knižním debutu, který se stal i základem našeho výboru: Hvizd smrti a volání antén.

Svůj překvapivý debut v literatuře pro dospělé věnoval Radij Pogodin příběhu vojáků vracejících se do mírového života. Sugestivní scenérii Leningradu v mladistvě rozverných předválečných, tragických válečných i těžkých poválečných letech prodchl vlastními bohatými životními zážitky. Propůjčil je postavě začínajícího malíře, který v prvních tápajících krocích na umělecké dráze hledá především sám sebe.

Groteska - jejím hrdinou je hudebník, violista přední moskevské divadelní scény, jenž se snaží nalézt své poslání v hudbě. Dříve, než se však čtenář stačí zahloubat na vznešeností tématu, utrpí román nečekanou trhlinu na své vážnosti. Vychází totiž najevo, že maestro Danilov jevlastně démon a navíc rezident mocností pekelných a strašidelných Devíti sfér na Zemi. ....