Elsa Sophia Kamphoevener, geboren am 14. Juli 1878 in Hameln, lebte über vierzig Jahre in der Türkei. Ihr Vater, Marschall Louis von Kamphoevener Pascha, war dort deutscher Botschafter. Nach ihrer Rückkehr arbeitete die Baronin als freie Schfriftstellerin und Journalistin, so für die «Vossische Zeitung» und für den Rundfunk. Sie starb am 27. Juli 1963 in Marquartstein/Obverbayern.
Elsa Sophia Kamphoevener, geboren am 14. Juli 1878 in Hameln, lebte über vierzig Jahre in der Türkei. Ihr Vater, Marschall Louis von Kamphoevener Pascha, war dort deutscher Botschafter. Nach ihrer Rückkehr arbeitete die Baronin als freie Schfriftstellerin und Journalistin, so für die «Vossische Zeitung» und für den Rundfunk. Sie starb am 27. Juli 1963 in Marquartstein/Obverbayern.
Als Jüngling verkleidet, erlauschte Baronin von Kamphoevener an den Lagerfeuern türkischer Hirten orientalische Geschichten, die aus dem ewigen Märchenvorrat der Menschheit zu stammen scheinen. Trotz strikten Verbots schrieb sie das Gehörte auf, aus Verpflichtung einem kostbaren Besitz gegenüber. Heitere und listige, erotische und melancholische Geschichten mit dem ganzen Zauber und der Weisheit orientalischen Fabulierens.
Edice Mozaika. „Jsou to prastaré pohádky. Vyprávějí se v Malé Asii od osmého století a přece neztratily nic ze své svěžesti a barevnosti. Patřily nomádům, byly majetkem několika rodin, které se spojovaly v bratrstvech vypravěčů. Nikdo nesměl vyprávět pohádky patřící jinému rodu. Kdo se přece jen něčeho takového dopustil, byl potrestán stejně přísně jako zloděj koní, což je v orientálních zemích ten nejhorší přestupek. Možná, že právě tento přísný zákon ochrany duchovního bohatství napomohl tomu, že zůstaly pohádky Anatolie tak netknuté.“ Slavná německá sběratelka a vypravěčka pohádek Elsa Sophia von Kamphoevener vydala svou rozsáhlou sbírku tureckých pohádek prvně v padesátých letech. Od té doby vyšla již mnohokrát a dnes se stala klasickou. Své náměty posbírala za dlouholetého pobytu v Anatolii a po čase začala čarokrásné příběhy Orientu vyprávět Evropě: což bohatství nějakého národa smí zůstat tajemstvím jediného člověka?
