Gerik Císař Pořadí knih

Dílo významného britského historika není jen podrobným výčtem událostí dosud největší války světových dějin, ale zaměřuje se i na psychologické profily důležitých aktérů tohoto osudového střetnutí. Nalezneme tu zasvěcené srovnání dvou totalitních režimů i rozbor paradoxní situace, v níž režimům demokratickým nezbylo než volit spojenectví se stalinistickým Ruskem. Autor podrobně rozebírá mnohé bolestivé otázky, např. eventuální možnost letecky čelit probíhajícímu vyvražďování Židů, oprávněnost plošného bombardování i mnoho dalších situací, ve kterých se ve válce s nelidským nacistickým režimem lidské svědomí ocitalo mezi dvěma mlýnskými kameny.

V sedmém díle románové série Římané se Marcus Aquila vrací do Říma, aby tam pronásledoval muže, který měl na svědomí vyvraždění jeho výchozí rodiny. Avšak pomsta, po níž prahne, může znamenat smrtelné nebezpečí jak pro něho, tak i pro všechny, kteří jsou mu blízcí. Mladý centurio prosazuje nelítostnou spravedlnost, která dopadá na příslušníky tajného spolku zabijáků, kteří zavraždili jeho otce i sourozence, ale riskuje přitom, že se sám stane jejich obětí. Vlivný senátor, vůdce zločineckého gangu, důstojník pretoriánské gardy i slavný gladiátor přezdívaný Smrtonoš – ti všichni usilují Markovi o život.

Válka na hadrianově valu… velkolepý příběh o statečnosti a zradě v římské británii. Rány na cti jsou autentickým, poutavým a dějově bohatým příběhem bojovníka nejmocnější a nejúspěšnější armády starověkého světa. Sotva důstojník pretoriánské gardy Marcus Valerius Aquila přistane u britských břehů, je nucen prchat před potupnou smrtí, k níž ho nespravedlivě odsoudil mocí posedlý císař Commodus. V zoufalé situaci slouží mladý Marcus pod falešným jménem v nevýznamné cizinecké kohortě římského vojska na Hadrianově valu, bez sebemenší naděje na dosažení spravedlnosti. Když pak vypukne mohutné povstání severních kmenů proti římským okupantům, Marcus se jako schopný velitel centurie vyznamená v přední linii boje s nelítostným nepřítelem.

Tato jedinečná kniha mapuje vzestup a pád starověkých válečných a závodních vozů od Británie po Koreu. Obsahuje mnoho ilustrací a nabízí fascinující pohled na tuto vojenskou techniku a její odkaz, který se projevuje i v hollywoodské filmové tvorbě. Válečné vozy změnily podobu starověkého válečného umění, ovládly bojiště v Přední Asii, Egyptě, Indii a Číně. V bitvě u Kádeše v roce 1274 př. Kr. se faraon Ramesse II. málem stal obětí Chetitů, když se na bojišti sešlo na pět tisíc vozů. Indické eposy a čínské kroniky popisují jejich užití, zatímco Homérova Ílias vypráví o řeckých hrdinech útočících na Tróju. Alexandr Veliký čelil vozatajstvu v Indii a Julius Caesar se postavil britským vozům na kentské pláži. Ačkoli dvoukolé vozy byly oblíbené, rychlá jízda skýtala nebezpečí; faraon Tutanchamon pravděpodobně zahynul při havárii. Vozatajské závody přitahovaly statisíce diváků, a i císař Nero se účastnil, přičemž vyhrál, i když spadl. Rivalita fanoušků často vedla k násilnostem, jako v Konstantinopoli v roce 532 po Kr., kde zemřelo 30 000 lidí. Přesto se objevovaly hvězdy jako Porfyrios, který si udržel postavení šampiona až do šedesátky, a jeho úspěch ukazuje, že vítězství záviselo na důvtipu, nikoli pouze na síle.

Skvělé dílo o černé smrti vyniká nejen vědeckou fundovaností, ale také autorovou břitkostí, úsporností a černým humorem. S jasností nám přibližuje biomedicínské otázky a historii, přičemž fascinujícím způsobem analyzuje vliv morové rány z roku 1348 na politiku a společnost. Studie nabízí detailní pohled na řádění černé smrti v Anglii a na evropské pevnině, seznamuje nás s příběhy mužů a žen čtrnáctého století – rolníků, kněží, kupců a králů. Autor představuje rozmanité postavy, jako je anglická princezna Joan, která cestuje do Španělska, a Thomas z Birminghamu, opatem pečujícím o opatství v těžkých časech. Osud bohatého pozemkového vlastníka Johna le Strange, jehož jméno vymazala černá smrt, je také jedním z příběhů, které nás osloví. Navzdory katastrofálním následkům, které si vyžádaly více než čtyřicet procent evropské populace, měla pandemie i blahodárné důsledky. Zhroucení starých pořádků vedlo k prosazení nového exaktního myšlení a umění zažilo bouřlivý rozvoj. Černá smrt přinesla i ekonomické změny, kdy přeživší rolníci rychle bohatli a položili základy svobodného selského stavu. Tyto příběhy se objevují z temnoty a autorův obraz světa černé smrti je provokativní a poutavý. Vytvořil fascinující a čtivé dílo, které osloví široké publikum.

V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace. Dílo Sofoklovo, Aristofanovo, Herodotovo, Aristotelovo, tvorbu architekta i sochařů Parthenonu, Filipa II. Makedonského i mnoha jiných zasazuje do historického kontextu, a zároveň si klade otázku, co podnítilo tak obrovské vzepětí ve vědecké i literární sféře.

Román o Novém Amsterdamu a počátcích New Yorku. Historická románová kronika zachycuje životní osudy jedné newyorské rodiny lékařů a léčitelů v letech 1661–1798. V roce 1661 po dlouhé a vyčerpávající plavbě dorazí k břehům Ameriky mladý lazebník a ranhojič Lucas Turner, vyloučený z anglického cechovního společenství, a jeho sestra bylinářka Sally. V krutých podmínkách holandské osady Nový Amsterdam nacházejí brzy uplatnění, ale jejich dosud blízký vztah se mění v nenávist. Lucas potřebuje značnou finanční částku, aby mohl získat milovanou ženu, a tak zradí důvěru své sestry a prodá ji židovskému lékaři. Tento čin sourozence rozdělí a navždy poznamená osudy jejich potomků. V obou znepřátelených větvích rodu se dědí u mužů převážně povolání lékaře a u žen, usilujících o rovnoprávné postavení, poslání bylinářky a léčitelky. Kromě své soukromé praxe se snaží zmírnit i utrpení pacientů v chudinské nemocnici, zasahují v dobách epidemií a stávají se i odvážnými průkopníky nových léčebných metod navzdory předsudkům a odsouzení svých spoluobčanů. Na pozadí dramatických událostí v rychle se rozvíjejícím New Yorku, útoků bojovných indiánských kmenů, vzpour černých otroků, pogromů a především boje za nezávislost se prolínají životy příslušníků sedmi generací rodiny Turnerů.

Svým popisem trojčlenného vztahu mezi Židy, Římany a Řeky zpracovává Michael Grant jedno z nejvýznamnějších témat světových dějin. Židé jsou totiž jediným ze zmíněných národů, který si až do našich dnů zachoval nezměněnou náboženskou a kulturní identitu. Jsou pro nás tedy jedinečnou spojnicí se starověkým světem, mostem, jenž nás přivádí do důvěrného styku se životem římského impéria. Tato kniha se zabývá obdobím, ve kterém se židovské náboženství zformovalo do své konečné podoby a v němž Židé uskutečnili dvě heroické, leč katastrofou končící revoluce proti římské nadvládě. Kromě toho se v oné době z judaismu zrodilo i křesťanství, jehož stoupenci se v průběhu jednoho století po Ježíšově smrti od židovství zcela osamostatnili. Michael Grant popisuje velkolepost obrovské mnohonárodnostní římské říše, do jejíž vlády spadaly tyto pohnuté a výjimečné dějinné události. „Michael Grant je největším popularizátorem našeho století.“

Historický román sleduje detailní pohled na moderní Čínu od tzv. Dlouhého pochodu ve 30. letech přes kulturní revoluci v 60. letech až do smrti Mao Ce-tunga. Mladý anglický misionář je poslán počátkem 30.let do jižní Číny. Právě v této oblasti mají své sídlo komunisté, kteří se pod tlakem Kuomintangu vydávají na svůj Dlouhý pochod. Misionář je i se svou rodinou zajat, manželka je popravena a on se svou zrovna narozenou dcerkou prožije všechny strasti této cesty. Dítě přežívá jen díky péči čínské revolucionářky Mei-ling. Mezi ní a misionářem Kellnerem se vytváří hluboký celoživotní vztah. Po letech se Kellner vrací i se svojí dcerou zpět do Číny a snaží se pomoci svým známým , kteří jsou oběťmi nových krutostí kulturní revoluce. Obsáhlý román je nejen hluboce emotivní, ale i historicky pravdivý a vnímavý k problémům lidí.

Ve Zrození Řecka zkoumá Michael Grant pozoruhodnou epochu mezi rokem 1000 a 495 př. Kr., kterou nám ukazuje jako dobu největšího tvůrčího vzepětí celých lidských dějin. Za těchto pět set let dosáhly řecké městské státy civilizační úrovně, jež je pro nás dodnes inspirujícím ideálem.