Ivan Odilo Štampach Knihy

Kniha esejů věnovaných duchovnímu životu v postmoderním kulturním kontextu. Hledání probíhá v křesťanském kontextu, křesťanské konstanty jsou však zpochybněny. Důvodem nového promýšlení samozřejmostí není tolik moderní kritický racionalismus rozkládající stará dogmata, jako spíše duchovní prostředí, do něhož křesťanství vstupuje v pluralitním a propojeném světě. Život je duchovní už tím, že je lidský, a proto hledá bezpečný střed, ale i nejistý přesah do svobody a tvůrčího jednání. Doslov pod názvem Smysl a duch napsal Zdeněk Neubauer.

Psychologicko-duchovní uvedení do západních i východních meditačních tradic Zkoumání vnitřního světa Koncentrace, vhled Subjektová a objektová meditace Vizualizace - klíč k vnitřnímu světu Meditace představuje prostředek na cestě duchovního růstu. Zároveň je však oceňována psychologií jako účinná pomoc k překonávání denního stresu, k posilování koncentrace, k prohlubování sebepoznání a sebepřijetí. Autor Knihy meditačních technik spojuje tradiční duchovní techniky meditace z celého světa s pohledem současné psychologie. Dotýká se jednotlivých podob meditace — od jógy a hinduistických technik přes praxi zenového buddhismu k učení křesťanských mystiků, jako byl Ignác z Loyoly či Eckhart. Kniha zaujme všechny zájemce o témata na pomezí psychologie a náboženství a stane se praktickou pomocí pro všechny, kteří se pokoušejí vydat na cestu meditace. David Fontána byl docentem pedagogické psychologie na Cardiffské koleji Waleské university. Je také řádným profesorem na univerzitě v Minho v Portugalsku. Napsal řadu knih, které byly přeloženy do osmnácti jazyků.

Kniha reflektuje postavení fenoménu "náboženství" v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Originální pojetí duchovní cesty indického jezuity Anthony de Mella překračuje uzavřenost jednotlivých učení a odmítá jejich výlučnost navzájem. Každá z těchto nauk je cestou vedoucí k cíli, směřující k Bohu. De Mello tu předkládá způsoby meditace, kontemplace a rozvíjení vědomí, které nás odlučují od svázanosti s vezdejším světem a přibližují nás k universu.... celý text

Hovory s Ivanem O. Štampachem. Rozhovory básnířky Boženy Správcové s Ivanem O. Štampachem o jeho spletitých duchovních cestách, mimo jiné o magii, o svobodném zednářství a o politických snech pohybujících se mezi odvážným projektem a krvelačnou utopií. Rozhovory doplňují fotografie pořízené oběma autory textu, Luborem Kasalem a neznámými autory z dětství Ivana Štampacha.

Kniha (následovaná později autorovými důkladnějšími zpracováními tématu) ve skromném rozsahu poskytuje na začátku 90. let přehled nejzákladnějších informací o mimokřesťanských náboženstvích a o něco podrobnější přehledný popis křesťanství, jeho víry, jeho větvení a důležitých etap jeho historie. Kniha byla původně míněna pro středoškolské studenty.

Autor se ve své slavné knize nesnaží o nic menšího než o vytvoření nové filozofie, která by spojila Logos s Erotem, respektive cit s rozumem. Vrací se k průkopnickému duchu předsokratiků a obrací většinově přijímané východisko empirismu: „Není nic v mysli, co nebylo dříve ve smyslech“, naruby. Do centra života staví „účastnou mysl“ a věří, že pokud se nám ji podaří co nejvíce otevřít univerzu i sobě samé, postoupíme o mnoho dále na cestě duchovní evoluce. Díky své hojivé povaze si Skolimovského ekofilozofie našla řadu sympatizantů a kniha se dočkala mnoha vydání. Průkopník ekofilozofie vychází z poznatku, že lidská mysl musí překonat fiktivní oddělení od skutečnosti. Popírá iluzi o myslícím subjektu, jenž zcela nezávisle čelí reálnému objektu. Prohlubující se lidské poznání totiž formuje neotřesitelné vědomí subjektu, že se na poznávané skutečnosti podílí. Subjekt je nedílnou součástí světa! Zde dochází k ideovému ztotožnění s francouzským filozofem Teilhardem de Chardin, který považoval lidskou mysl za proces probouzení duchovního potencionálu hmoty.... celý text

Pavel Hošek – Wilfred Cantwell Smith – vědec a humanista// Ivan Štampach – Mezináboženské vztahy v pojetí Wilfreda Cantwella Smithe ve srovnání s jinými koncepcemi// Karel Floss – Víra a náboženské vyznání u Wilfreda Cantwella Smithe// Zdeněk Vojtíšek – Výzvy, specifika a možnosti dialogu se stoupenci nových náboženských hnutí ve světle díla W. C. Smithe// Summary

11 studií Ivana O. Štampacha se věnuje duchovnímu tématu v české výtvarné a literární moderně, jejíž představitelé se dostávali až na okraj mystických zření. Studie se věnují těmto autorům: Svatopluk Čech, Otokar Březina, František Bílek, Josef Šimánek, Josef Váchal, Alfons Mucha, Ladislav Klíma a František Drtikol.