Carl Spitteler Životopis
Carl Spitteler byl švýcarský básník, jehož dílo se pohybuje mezi pesimismem a hrdinstvím. Proslavil se především svým epickým básnickým pojetím, ve kterém často zkoumal střet ideálů s dogmaty a lidské vztahy ke světu. Jeho tvorba se vyznačuje hlubokou psychologickou sondou do lidské duše, často prostřednictvím alegorií a mytologických postav. Spittelerův styl je zároveň fantastický, naturalistický i mytologický, což mu přineslo prestižní literární ocenění.
Carl Friederich Georg Spitteler (24. dubna 1845, Liestal - 29. prosince 1924, Luzern) byl německy píšící švýcarský básník, prozaik, dramatik a esejista.
Spitteler pocházel z rodiny státního úředníka, mládí prožil v Bernu. Studoval práva v Basileji a teologii v Curychu a v Heidelbergu. V letech 1871-1879 byl soukromým učitelem a učitelem na střední škole, později působil v Basileji a v Curychu jako novinář . Od roku 1892 se zcela věnoval literatuře.
Spitteler byl ve své tvorbě do značné míry ovlivněn německou filozofií Nietzscheho a Schopenhauera. V jeho díle se odráží antické pojetí života s tragickými prvky životního boje o lidskou existenci a snaha o spojení antických a biblických motivů s moderní dobou. Za tímto účelem oživil Spitteler žánr eposu v šestistopých jambech (Prométheus a Epimetheus, Olympské jaro).
Nobelovu cenu za literaturu dostal Spitteler po určitém váhání, zapříčiněném nejspíše rolí Německa v první světové válce. V roce 1918 cena udělena nebyla, za rok 1919 byla Spittelerovi přiřčena teprve v roce 1920 „…se zvláštním oceněním jeho mohutného eposu Olympské jaro“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).