Roger Garaudy byl francouzský filozof a teoretik marxismu, jehož dílo se zabývalo především politickou filozofií. Jeho myšlení prošlo složitým vývojem, od komunismu přes křesťanství až k islámu, což se odráželo v jeho rozsáhlé publikační činnosti. Garaudy zkoumal vztah mezi vírou a rozumem, tradicí a modernitou, a často se ve svých textech zabýval i sociálními a politickými otázkami své doby. Jeho práce jsou dodnes předmětem debat.
Esej ve vstupní části proklamuje, že je třeba se vrátit po překonání stalinského dogmatismu k základní inspiraci marxismu. Následují úvahy o podstatě dogmatismu a o nezbytnosti, aby marxismus navazoval na kulturní dědictví nejen Západu, ale i Východu a aby se vyrovnával s problémy soudobé kultury. Poté řeší esej vztah marxismu k morálce, náboženství a umění.
Druhý vatikánský koncil uvedený encyklikou Pacem in terris papeže Jana XXIII. vytyčil problém dialogu mezi církví a světem. Papež Jan XXIII. neadresoval svou encykliku jen duchovenstvu a svým věřícím, ale i mimo katolicismus, "všem lidem dobré vůle". Každého z nás se dotknou rozhodnutí, která budou přijata a na nichž z určitého hlediska závisí budoucnost. Není tedy nikterak domýšlivé, odpoví-li marxista bratrsky na výzvu bratrsky adresovanou všem a položí-li si ze svého hlediska otázku o možnostech, mezích a perspektivách tohoto dialogu, aby i on přispěl ke společným úvahám.
Výklad Marxova filosofického, ekonomického a politického myšlení podává autor tak, aby se jasně projevil význam jeho důsledného a bojového humanismu a převratná metodologie historické iniciativy. Kniha se opírá o Marxovy původní spisy, které osvětluje, a ukazuje, jak pomocí Marxova díla lzepostihnout totalitu přeměn naší doby.
Francouzský marxistický filosof podává v díle rozbor různých systémů morálky od antiky po současnost a konfrontací s marxismem dovozuje, že jedině marxistická morálka, spočívající na vědeckém základě, vyhovuje zájmům národů a lidství.
Zdroje a dějiny reakční politiky papežství tvoří první, výklad o možnosti spolupráce stoupenců světového názoru křesťanského a komunistického tvoří druhý oddíl této knihy.-První oddíl "Církev a politika" je rozdělen na šestkapitol: Tradiční církevní politika, Vatikán, fašismus abiskupové, Francouzští biskupové od června 1940, Vatikánský kapitalismus a americký imperialismus. Druhý oddíl "Komunismus a křesťané" obs. kapitoly: Marxismus a náboženství, Lidová demokracie a křesťanství: katolická církev v Polsku, Socialistické budování a křesťané: SSSR a křesťanství, Lidská osobnost. Ve třetím oddíle "Dokumenty" je rozhovor s J. Maritainem a P. Togliattim, a dále kapitoly: Syllabusčili nezměnitelná nauka církve o její světské a duchovní moci, Index, Vatikánský trust, a Náboženský statut SSSR.
Tři eseje o třech význačných umělcích 20. století (Picasso, Saint-John Perse, Kafka). Autor, známý marxistický literární kritik, odhaluje jejich inspirační zdroje a společenské skutečnosti, podává rozbor jejich díla a osvětluje rysy moderního umění. Závěrem říká, že "neexistuje umění, které by nebylo realistické ...", že "každé autentické umělecké dílo vyjadřuje určitou formu přítomnosti člověka".
Výklad Marxova filosofického, ekonomického a politického myšlení podává autor tak, aby se jasně projevil význam jeho důsledného a bojového humanismu a převratná metodologie historické iniciativy. Kniha se opírá o Marxovy původní spisy, které osvětluje, a ukazuje, jak pomocí Marxova díla lzepostihnout totalitu přeměn naší doby.
V knize francouzského marxisty jsou rozváděny myšlenky zakladatelů marxismu-leninismu a ilustrovány na příkladech z různých oborů vědy. V souvislosti s theorií poznání jsou probírány různé problémy jiné, tak pohyb v neživé přírodě, vznik života, vznik člověka, problémy filosofickéhomaterialismu atd. Rozvrh knihy: Úvod; Prehistorie poznání; Smyslový stupeň poznání; Racionální stupeň poznaní; O praxi.
analyzuje tři nejdůležitější směry současné francouzské filosofie, existencialismus, katolické myšlení a marxismus. Snaží se postihnout problematiku "totálního člověka", dosud vyhrazovanou, a to neprávem, nemarxistické filosofii. Aby dosáhl maximální objektivity, vyzval představitele těchto tří směrů, aby zodpověděli jeho otázky. Odpovědi otiskl na závěr každého oddílu. Do českého vydání byly dále zařazeny překlady brožury Otázky J.P. Sartrovi a referátu Úkoly filosofů-komunistů a kritika Stalinových chyb ve filosofii.
