Marie FischerováKvěchová Knihy

Říkadla a básničky Leontýny Mašínové s krásnými ilustarcemi Marie Fischerové - Kvěchové.

Bohatě ilustrovaný výbor lidových říkadel, písniček, hádanek a pohádek dětem nejbližších a nejmilejších. Kniha je určena rodičům a těm nejmenším, kteří ještě neumějí číst.

Tradiční betlém známé ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové obsahující 58 figurek a plánek k sestavení.

Příběh o maličké holčičce narozené z květinového semínka od Hanse Christiana Andersena zná kdekdo. V české obrázkové a veršované podobě je tu však poprvé. Ilustrace vytvořila oblíbená kreslířka Marie Fischerová-Kvěchová už před šedesáti lety, ale ke čtenářům se dostávají až nyní díky nálezu v rodinném archivu. Lehkými melodickými verši je doprovodil známý současný básník Radek Malý. Vznikla tak působivá, půvabná kniha, ve které se prolíná minulost a současnost dětské literatury.

To nejlepší z lidové poezie pro nejmenší přinášíme ve formě leporela s obrázky oblíbené ilustrátorky dětských knížek Marie Fischerové-Kvěchové.Autorka:Marie Fischerová-Kvěchová (1892–1984) absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a věnovala se převážně ilustrování knížek pro děti. Velkým inspiračním zdrojem pro ni byl život dítěte a lidová kultura.

Po úspěšném vydání leporela Říkadla a písničky pro kluky a holčičky vychází další výběr z lidové poezie pro nejmenší s obrázky oblíbené ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové.

Sbírka obsahuje: Anděl strážný, Až já budu velký, Až se jaro vrátí, Čechy, Děťátko, Domov, Hvěždičky, Chaloupka, Chudé dítě, Kalina, Koně, Koníček, Košiláček, Kozička, Kříž u lesa, Letní odpoledne, Macíček, Malá švadlena, Máje, Májový déšť, Modrá očka, Mikulášek, Na zahradě, Nikdo neví, Oráč, Oříšek, Pacholátko, Pes a kotě, Píseň, Poupátko – ptačátko, Přání, Rodičům, Růžičky, Skřivánek, Slovanská lípa, Sluníčko, Sněhulák, Sova, Srdéčko, Štěstí, Ten náš pes, Včelka, Vlaštovka přilétla, Země česká, Zpěvák přichází, Zvony nedělní, Žežulka, Žito, žítko…

Známá pohádka o statečné holčičce, která vysvobodila svých sedm bratříčků z moci zlé kletby. Text doprovází půvabné celostránkové ilustrace. Podle pohádek Boženy Němcové a Elišky Krásnohorské.

Zazpívejte a zahrajte si ty nejznámější i ty méně známé vánoční koledy se svými dětmi. Koledy jsou doprovázené půvabnými ilustracemi Marie Fischerové- Kvěchové a mají jednoduchý notový zápis. Narodil se Kristus Pán, Chtíc, aby spal, Veselé vánoční hody… A téměř dvacet dalších!

Jedna z nejkrásnějších knih malířky a ilustrátorky, jejíž celoživotní tvorba byla spjata především se světem dětí. Rozkládací leporelo s vánoční tematikou vyšlo poprvé již před více než půlstoletím, ale i dnes ocení nejmenší čtenáři hřejivost autorčiných ilustrací i její typicky český výtvarný rukopis, doprovázený koledami a roztomilými verši. Marie Fischerová-Kvěchová (1894–1984) studovala u Jana Preislera a Jakuba Schikanedera na Umělecko-průmyslové škole v Praze, poté žila v Paříži, její francouzský pobyt však předčasně ukončila první světová válka. Po návratu do Prahy se provdala za lékaře Jana Fischera. V roce 1916 vydává knížku ilustrací lidových písniček a říkánek Našim dětem, po ní následuje řada dalších: Sládkovy Skřivánčí písně, slabikář Poupata, Karafiátovi Broučci, Němcové Babička aj.

Známá pohádka, ale s novým výtvarným zpracováním pro nejmenší.

Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Čtenářsky i posluchačsky stále přitažlivé zůstávají postavičky malých hrdinů, broučků a berušek, které při všech svých světlých stránkách nejsou zbaveny pravdivých lidských vlastností. Spolehlivým průvodcem Broučků jsou ilustrace národního umělce Jiřího Trnky, které přes časový odstup od svého vzniku na počátku čtyřicátých let nic nepozbyly ze svého půvabu.

Výbor z prvního vydání z roku 1926. Výzdoba a obálka Marie Fischerová-Kvěchová. Pro potěchu všech přátel Chodů vydal Edvard Fastr v Praze 1939.

Pohádky Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena a dalších autorů pro nejmenší čtenáře s půvabnými ilustracemi Marie Fischerové-Kvěchové.

Zlatohlavá pampeliška, nejhojnější květina jarních luk, je jakoby zosobněním sluneční záře. Bývá jí všude plno, dukátky jejích květů vytvářejí zlatožluté mozaiky v zelených kobercích trávy, často se z nich vijí věnečky. Rychle odkvétá a její bílé pápěří pak poletuje ve větru sem tam. Květinový osud předznamenává i osud hlavní hrdinky pohádkové knížky Jaroslava Kvapila princezny Pampelišky. Jak se prostě jmenuje, tak se i prostě chová, a než by se vdala za nechtěného cizího prince, raději uteče ze zámku. Se svým milým Honzou se vydá do světa a spolu prožívají krásné dny plné lásky, spolu čelí i různým protivenstvím. Řád přírody je však mocnější než jejich cit a neúprosně odnáší Pampelišku k jejím květinovým družkám. Příběh plný poezie a krásného jazyka slavil velké úspěchy již jako divadelní hra ve verších, uvedená poprvé roku 1897 v Národním divadle a od té doby nesčetněkrát, rovněž i v televizním zpracování. Jeho knižní podobě dodaly na přitažlivosti poetické kresby významné ilustrátorky Linky Procházkové.

Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“. Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené. Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.

Člověk miluje psa, ale jak by ho asi teprve miloval, kdyby si uvědomil, jak veliká a jediná výjimka v celé přírodě nepoddajných zákonů jest tato láska bytosti, která, aby se nám přiblížila, dovedla zbourati hradby, jinak mezi druhy všude neproniknutelné.

Básničky Pavla Suly ke každému měsíci provází čtenáře během roku. Každá je doprovázena krásnými ilustracemi Marie Fischerové-Kvěchové.

Každodenní hry a příhody malé asi tříleté holčičky Majdy, které prožívá s rodiči, se zvířátky a nakonec i s právě narozeným bratříčkem. 5. vydání

Mezi 17 básničkami najdeme i písně, které zlidověly (např. "Chodíme, chodíme" nebo "Chlapci Vlčnovjané"). Přidanou hodnotou této knížky jsou krásné ilustrace Marie Fischerové-Kvěchové.

Památníček je určen pro zápisky o děťátku od okamžiku jeho narození. Je bohatě vyzdoben ilustracemi Marie Fischerové-Kvěchové a doprovázen klasickými dětskými básničkami Jana Nerudy, Josefa Václava Sládka a Františka Hrubína.

Vzpomínka na národní pouť u sv. Vavřince na Veselé hoře u Domažlic dne 13. srpna 1939.

Slabikář pro první třídu škol obecných s československým jazykem vyučovacím ve znění českém. Schváleno výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 9. dubna 1934.

Příručka dějin literárních pro školu, knihovny i širší veřejnost.