Zoja Turková
30. květen 1954
Psaní životopisů, zvláště pak toho vlastního, považuji takřka za osobní újmu. Ne snad, že bych se měla za mnohé stydět před světem (potažmo sama před sebou), spíše naopak - můj životopis je tak obyčejný, jak jen může být. Po ukončení studia žurnalistiky se mi splnil sen a měla jsem možnost nastoupit do redakce časopisu Signál, kde jsem s přestávkou setrvala až do doby, kdy vydavatelství v roce 1993 zastavilo jeho vydávání. Vydavatelství Magnet-Press však ještě chvíli drželo Krimi-Signál, jejž jsem dostala na starost. Poté následovala v poměrně rychlém sledu redakce deníku Slovo (ovšem současně redakce KRIMI - tedy následovníka Krimi-Signálu) a opět Krimi-Signál (spolu s edicemi Jedním dechem a Stalo se), tentokrát již v Pražské vydavatelské společnosti. A tam jsem pracovala, až dokud lékaři nerozhodli, že je načase odejít do invalidního důchodu. Takže po celý život žádný zvláštní veletoč... Loď si musí svůj přístav najít sama. Přístav ji nevyhledá. A já jsem si svůj přístav našla.
Krimi-Signál 2/20102011Účet pro vraha
2011Zákon džungle
2005Falešné alibi
2005Pomsta je hořká
2002Druhá tvář smrti
1999Noc marnosti
1998Lovec žraloků
1996Smrtící nenávist
1995Hlas mého vraha
1993Smrt nemá logiku
1991Jak se pije smrt
1991Dokonalá past