Karel Beran Knihy

Souborná vysokoškolská učebnice systematicky vykládá pojmy a instituty nového trestního zákoníku a zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Spojením výkladu obecné a zvláštní části trestního práva dostává čtenář do rukou ucelené pojednání o základním právním oboru českého právního systému. Autorský kolektiv se ve 33 kapitolách věnuje všem podstatným institutům trestního práva hmotného, přičemž se kriticky vyjadřuje ke sporným a nejasným otázkám rekodifikované úpravy. Při výkladu přihlíží k použitelné aktuální judikatuře obecných soudů i Ústavního soudu k původní úpravě. Změny v textu provedené ve druhém vydání byly iniciovány především vydáním prováděcích předpisů, dále publikací nové judikatury a vytříbením názorů právní vědy na některé instituty nového trestního zákoníku. Učebnice je určena především vysokoškolským studentům, ocení ji však i praktikující právníci, kterým poskytne rychlou orientaci v nové právní úpravě.

Právní odpovědnost je jedním z nejdůležitějších právních institutů, bez které by právo nebylo funkční. Kniha pojednává o teoretických a praktických otázkách této odpovědnosti, jak se projevuje ve všech právních odvětvích – v občanském, trestním a správním právu, dále v disciplinární odpovědnosti a také v odpovědnosti ústavní. Podstatná část je věnována rekodifikaci občanského práva, která přinesla určité novinky v pojetí odpovědnosti v tomto odvětví. Kniha je určena nejen právním teoretikům a studentům, ale také praktikujícím soudcům, advokátům, firemním právníkům a pracovníkům státní správy a samosprávy.

Proces s dr. Miladou Horákovou a jejími dvanácti společníky před státním soudem v Praze 31. května až 8. června 1950

Příručka shrnuje základní informace o zákonném vymezení činnosti jednotlivých forem právnických osob veřejného práva.

Osoba, morální osoba, právnická osoba. Kniha popisuje vývoj pojmu osoby v právu od jeho starověkých počátků až do současnosti. Z hlediska geneze abstraktního pojmu osoby v právním smyslu považuje autor za velmi důležitý pojem osoby morální. Ta podle něj představuje klíč, s jehož pomocí lze pochopit vývoj pojmu osoby, respektive vývoj, ve kterém se od pojmu osoby přirozené oddělil pojem osoby morální, aby byl následně nahrazen pojmem osoby právnické. Koncepce „právnické osoby“ znamená další mezník v abstraktním chápání pojmu osoba. K jeho osvětlení se autor nejprve zabývá tzv. klasickými teoriemi právnických osob tak, jak vznikly v průběhu 19. století, které představují základ, na který většina současných teoretiků navazuje. Zásadní předěl pro pojem osoby v právním smyslu představuje podle autora právní normativismus, kterému věnuje zvláštní pozornost. Následně se zabývá i současným zahraničním přístupem k osobě a zejména pak osobě právnické. Konkrétně se věnuje koncepci Rolfa Ostheima, Fritze Rittnera, Gunthera Teubnera, Thomase Raisera, Jerzyho Wróblewského, jakož i autorů, kteří se hlásí k postmoderním přístupům v právní vědě. V poslední kapitole pak autor předkládá vlastní pohled na recentní pojem osoby, ke kterému dospěl analýzou jeho znaků v platném právu.

Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je základním předpisem pro správní soudnictví a jeho komentář od autorského kolektivu pod vedením prof. Zdeňka Kühna a dr. Tomáše Kocourka je výjimečný nejen svou strukturou, ale především i svým věcným a praktickým obsahem. Komentář zohledňuje aktuální judikaturu a podává ji srozumitelnou formou zapracovanou přímo v textu komentáře. Samotná struktura komentáře napovídá, které informace jsou důležité a které by svou povahou mohly být považovány za doplňující. Nejlépe komplexnost komentáře vystihuje dr. Josef Baxa ve své předmluvě: „Komentář je přehledný, jeho uživatel se může spolehnout, že ve struktuře textu nalezne kromě vlastních bohatých glos autorů i upozornění na související ustanovení zákona, navazující právní předpisy, přehledy odborné literatury a zejména soudní judikaturu.“ Právní stav komentáře je k 31. 5. 2019.

The monograph seeks to answer the questions of how juristic persons—as artificial legal entities with no distinct intellect or will of their own—can perform legal acts (i.e. engage in legal conduct) and in what way they can become legally liable (not only for their conduct). To develop these issues, the monograph explores the concept of a juristic person and this person’s legal acts from a general jurisprudential point of view, then from the perspective of fundamental rights, and finally from the viewpoint of contemporary law, with a particular emphasis on Czech law. The book addresses juristic persons’ legal acts not only in relation to substantive law, but also in respect of procedural rules that enable these persons to perform acts in civil proceedings. Several sections of the monograph deal with issues of liability and responsibility of juristic persons while analysing their “no-fault” and “fault-based” liability. The monograph also introduces a novel approach to vicarious liability of juristic persons. Finally, it explores juristic persons’ liability for administrative offences.