Román známého španělského autora zobrazuje život severošpanělských venkovanů. Přibližuje jej na dramatickém příběhu chudé baskické rodiny, jejíž osudy se začínají naplňovat od chvíle, kdy se uprostřed bouřlivé noci pokouší tajně odvést náklad uhlí ze ztroskotané anglické lodi akdy se odhaluje charakter jejích jednotlivých členů. Kniha, symbolizující v hlavní postavě starého otce, nezlomnost baskického lidu, byla poctěna Nadalovou cenou a cenou Critica.
Moderní robinzonáda přírodovědce, který ztroskotá se svým kutrem na korálovém ostrůvku v Tichém oceánu. Vášnivý badatel využívá zpočátku tragického a později šťastně zakončeného osamění k potápěčským pokusům a pozorování světa pod vodou, světa pohádkově krásného, ale i plného nebezpečných dobrodružství. Ve vyprávění zaujmou zejména scény ze soubojů podmořských ryb a příběh potápěčova společníka - žraloka.
Děj románu u nás dosud málo známého francouzského prozaika, žurnalisty a esejisty je situován do nevelkého pyrenejského města v meziválečném období. Na pozadí společenského života měšťanských rodin evokuje životní osudy dcery zbohaté rodiny, jíž po zmarněném milostném životě zůstává životní prázdnota a vyhlídka na osamělé stáří.
Román, poctěný Velkou cenou Francouzské akademie, prolíná minulost s přítomností. Bretonský notář se po více než třiceti letech vrací ve vzpomínkách k létu roku 1923, kdy se jako chlapec účastnil nebezpečné plavby z Bretaně do Irska. Někdejšíma očima svého mládí pozoruje přátelství mužů na lodi, tajemná pouta mezi Bretonci a Iry, ale i boj s mořským živlem za bouře a své první milostné vzplanutí, přičemž oči zkušeného muže, žijícího v přítomnosti, mnohá mladická poblouznění korigují.
Dva romány (Kočka, 1933; Duo, 1934) francouzské herečky a nejvýznamnější francouzské spisovatelky první poloviny dvacátého století, spisovatelky, jež se ve své tvorbě zaměřovala na líčení citů, instinktů a erotických vztahů postav a zejména pak ženských hrdinek. Oba romány představují variace na téma žárlivosti mezi mužem a ženou třicátých let. V prvním se manželské neporozumění projevuje ženinou žárlivostí na manželovu kočku. Ve druhém, v němž převládá dialog, se muž nedovede smířit s jedinou smyslovou nevěrou své ženy.
V tomto svém románu předvedl proslulý španělský filosof a spisovatel v ústřední postavě dona Augusta Péreze, „muže s duší utkanou ze snových mlžin vlastních i cizích“, onen existenční typ, u něhož rozum bez jakékoli dávky vůle a citu je schopen způsobit pouze pochyby o svém bytí atragikomickou frašku namísto v plném smyslu slova prožitého, a tím hodnotově potvrzeného života. Autor tu opět jedinečně exponuje svůj pocitový problém, vycházející z voluntarismu a lidské konečnosti.
Francouzský historik M. Bloch ve své rozsáhlé, byť nedokončené eseji uvažuje nad významem historie a historiografie a nad tím, co je podstatou historikova řemesla. Klade si řadu otázek, např. jakou roli hrají v dějinách prameny anebo čas, co má být předmětem historického pozorování a kritické metody historikovy práce, jaký význam má při studiu pramenů rozlišování mezi pravdou, lží a omylem, má-li historik zkoumané téma soudit či pochopit, jak má rozumět jazyku svých pramenů atd. Nové vydání připravil a poznámkami opatřil historikův syn Étienne Bloch, předmluvu napsal Jacques Le Goff.
Autorka se snaží vylíčit bezbřehý svět myšlení a vnímání dětí.