Severní pól je jako stůl, na němž se každodenně prostírá nový, sice pomačkaný, ale vždy sněhobílý ubrus. Proud času dávno odnesl stopy těch, kdo se jako první napili z kalichu poznání v onom neviditelném, ale magicky přitažlivém bodě, kolem něhož se otáčí náš svět. Tato kniha je pokusem zjistit, čí stopy to vlastně byly, kdy a odkud přicházely a jaká dramata je provázela. Neboť legendy a skutečnost nechodí vždy ruku v ruce.
Kniha o tragédii konvoje PQ 17 přináší řadu nových poznatků a referuje i o soudním procesu, který se zabýval mírou zavinění.
Tato publikace je pozoruhodným literárním dílem, poodhalujícím tajemství největší rukopisné knihy světa, známé jako Ďáblova bible, Codex gigas, Liber pergrandis či Gigas librorum. Byla vytvořena v Čechách počátkem 13. století, první zmínky pocházejí z roku 1295, ale předpokládá se, že rukopis je o více než padesát let starší. Malý benediktinský klášter v Podlažicích u Chrudimi jej vlastnil nejspíše už kolem roku 1229, odkud ji do svých sbírek získal císař Rudolf II. Z nich se nakonec dostala do majetku švédské královny Kristýny I.. O vzniku rukopisu, autorovi či důvodu sepsání se však nedochovaly žádné doklady. Parametry knihy jsou skutečně úctyhodné, není divu, že již ve středověku byla přirovnávána k sedmi divům světa. Všechny texty jsou dodnes dobře čitelné. Vše nasvědčuje tomu, že byla dílem jediné osoby. Historici odhadují, že se takové monumentální práci musel dotyčný písař věnovat až dvacet let života.. S jistotou dnes víme snad jen to, že kodex není dílem hříšného mnicha, který jej ze strachu před trestem s pomocí ďábla napsal za jedinou noc, jak se tvrdí v pověstech. I tak zůstává kolem Ďáblovy bible spousta nevyřešených tajemství, která tajemstvími nejspíš navždy zůstanou.
Vzpomínky československého válečného i dopravního pilota a prvního poválečného provozního ředitele Československých státních aerolinií. Podle vyprávění Václava Kordy sepsal Adam Jist.
Vzdušné dobývání severního Atlantiku. Od jeho počátků - nad snahami novým způsobem - letecky - překlenout oceán dělící Evropu od Ameriky a sblížit tím Starý a Nový svět. Všechny velké dopravní spojnice světa mají svou dramatickou historii. A severoatlantická letecká magistrála patří k těm největším.
Autor, admirál, velel Severnímu loďstvu během 2. sv. války. Psal si deník, podle kterého v roce 1960 sepsal paměti. Chronologicky (někdy den po dni) v knize popisuje válečné události v severním Atlantiku, Severním ledovém oceánu (a v přilehlých mořích) a obranu polárních oblastí. Kniha jepoplatná době vydání, jejím tématem je ale válka za polárním kruhem, o které moc literatury není…
O nejzajímavějších výpravách 19. a 20. století, a o expedicích, které se z cesty za poznáním nevrátily... 1 kap. naps. Ljuba Vašáková.
Tato kniha je pokusem najít pravdu o letu Josephiny Fordové na severní pól. Nebo se pravdě aspoň co nejvíc přiblížit. Oba muži, kteří tehdy seděli v pilotní kabině Josephiny Fordové, už dávno nežijí. A až do své smrti nevydali žádné prohlášení, kterým by se zřekli svého nároku, žejako první lidé dosáhli severního pólu naší planety vzdušnou cestou. Přitom pouze oni dva věděli, co se doopravdy dělo v těch necelých šestnácti hodinách letu z Královské zátoky na sever a zpět...
