Jaroslav Jareš Knihy

Výběr z Nerudových nejznámějších děl - Hřbitovní kvítí,Kniha veršů výpravných,Kniha veršů lyrických a smíšených,Písně kosmické,Balady a romance,Prosté motivy,Jiné básně,Malostranské povídky,Arabesky,Různí lidé,Drobné klepy.

Tato básnická sbírka 19. století, uvedená K. J. Erbenem, obsahuje dvanáct balad a zachycuje původ slova mateřídouška. Erben ve svých třech slokách vyjadřuje názor na pohanský původ bájí a odvážně věnuje dílo slovanským vlastencům. Vytvořil promyšlený výběr lidových námětů, zahrnující hlavní druhy lidové epiky, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří báje. Tyto báje reflektují pohled lidu na přírodu a tajemné síly (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Mezi živým a neživým světem nebyly hranice, což se promítá i do křesťanské tradice. Nejstarší balada Poklad má námět Velkého pátku, zatímco pohádka od Boženy Němcové inspirovala Zlatý kolovrat. V závěrečné básni Věštkyně se objevují proroctví, která posilují vlastenecký duch. Sbírka se vyznačuje morálním pohledem lidu, kde za provinění přichází trest, který křesťanská etika zmírňuje pokáním. Erben vyzdvihuje společenské poslání ženy, zejména matky, a většina balad se zamýšlí nad mateřskou láskou. Jeho poselství oslovuje i dnešek, kdy čteme: „Nenaříkejte, neštěstí a osud...“ Klasické balady Erbena inspirovaly mnohé epiky a umělce, včetně Dvořáka a Fibicha, a jejich zpěvnost a dramatičnost zanechaly trvalý otisk v české kultuře.

Zlatohlavá pampeliška, nejhojnější květina jarních luk, je jakoby zosobněním sluneční záře. Bývá jí všude plno, dukátky jejích květů vytvářejí zlatožluté mozaiky v zelených kobercích trávy, často se z nich vijí věnečky. Rychle odkvétá a její bílé pápěří pak poletuje ve větru sem tam. Květinový osud předznamenává i osud hlavní hrdinky pohádkové knížky Jaroslava Kvapila princezny Pampelišky. Jak se prostě jmenuje, tak se i prostě chová, a než by se vdala za nechtěného cizího prince, raději uteče ze zámku. Se svým milým Honzou se vydá do světa a spolu prožívají krásné dny plné lásky, spolu čelí i různým protivenstvím. Řád přírody je však mocnější než jejich cit a neúprosně odnáší Pampelišku k jejím květinovým družkám. Příběh plný poezie a krásného jazyka slavil velké úspěchy již jako divadelní hra ve verších, uvedená poprvé roku 1897 v Národním divadle a od té doby nesčetněkrát, rovněž i v televizním zpracování. Jeho knižní podobě dodaly na přitažlivosti poetické kresby významné ilustrátorky Linky Procházkové.