Jiří Chotaš Knihy

Vrcholné dílo klasika světové filozofie kriticky zkoumá základní principy dosavadního vědeckého i metafyzického poznání. Analýza matematického a přírodovědeckého poznání se stává východiskem pro hledání podmínek poznání metafyzického. Význam metafyziky v lidském poznání je nezpochybnitelný. Vědecké poznání se opírá o apriorní schopnosti rozumu, neboť má své kořeny v tzv. syntetických soudech a priori, které umožňuje aktivita rozumu. Vědu umožňuje pouze důkaz apriorní podmínky poznání: nemůže se tudíž nikdy zabývat realitou, nýbrž jejími jevy, formulovanými naší vlastní zkušeností a aktivitou rozumu. Vědecké poznání vytváří vlastní realitu... Toto východisko slouží k rozboru podstaty metafyzického poznání. Celá dosavadní metafyzika oceňovala realitu „věcí o sobě“, avšak Kant zdůrazňuje reálnou neprokazatelnost, jelikož představují pouhou syntézu rozumových aktivit. Metafyzika se proto musí stát kritikou úlohy rozumu. Kantovo základní filosofické dílo v českém překladu J. Loužila ve spolupráci s J. Chotašem a I. Chvatíkem.

Soubor článků k základnímu principu Kantovy etiky. Mravní zákon je v něm objasňován jako kritérium morálního jednání, jako motiv pro jeho vykonání a jako princip pro odvození různých druhů povinností. Sestavili a předmluvu napsali J. Chotaš a J. Karásek.

Soubor článků k Hegelově dialektické metodě (H. F. Fulda, D. Henrich, H. G. Gadamer, W. Wieland). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš. Sborník zkoumá struktury i cíle Hegelovy dialektické metody a konkrétní obsahovou produktivitu, která se projevuje při pojetí určitých konkrétních fenomenů v díle "Fenomenologie ducha".

V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu,…

Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.

Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.

Jirí Chotaš ist Leiter der Abteilung Arbeitsgruppe für das Studium der neuzeitlichen Rationalität des Instituts für Philosophie der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik. Jindrich Karásek ist dort Mitarbeiter. Jürgen Stolzenberg ist Professor für Philosophie an der Universtität Halle.