Antonín Kříž

Maturoval na obecním gymnáziu v Kyjově. Studium klasické filologie na pražské univerzitě mohl ukončit až po válce (kterou prožil na italské frontě). Při studiu staré řečtiny byl žákem klasického filologa Josefa Krále. V l. 1918–23 učil na gymnáziu v Kyjově, 1923–31 ve Strážnici. Po otevření brněnské univerzity si na FF zapsal filozofii; její studium ukončil profesorskou zkouškou a doktorátem (1927). Od r. 1932 (už jako definitivní profesor) učil – až do r. 1949 – na I. reálném gymnáziu na Starém Brně. V r. 1947 byl jmenován zemským školním inspektorem, avšak po únoru 1948 byl z funkce z politických důvodů odvolán. Od r. 1946 působil rovněž jako lektor starořeckého jazyka na FF MU (filozofům přednášel do r. 1948, slavistům do r. 1952). V r. 1952 byl po vykonstruovaném obvinění z „velezrady“ odsouzen na 12 let vězení, k ztrátě občanských práv a majetku. Ze zdravotních důvodů byl po šesti letech z vězení propuštěn. Po znovunabytí občanských práv žil opět v Brně a věnoval se dále překladům Aristotelových spisů. K překládání Aristotela ho získal brněnský profesor František Novotný, překladatel Platona. Jako první z jeho překladů vyšla Etika Nikomachova (1937). Všechny své překlady opatřil důkladným poznámkovým aparátem. Pro překlad Aristotelova spisu O duši (1942) vypracoval obsáhlý slovník Aristotelových pojmů. K. se hlásil k novotomismu a už proto mu byl Aristoteles blízký. Náležel ke kmenovým spolupracovníkům Filosofické revue, časopisu olomouckých dominikánů-novotomistů. Své vlastní práce publikoval v Hlídce, Vychovatelských listech a Filosofické revui.