Vilém Hrubý
.Vilém Hrubý se narodil 18. listopadu 1912 v Říkovicích u Přerova jako syn zaměstnance ČSD. V roce 1932 složil maturitu na učitelském ústavu a od roku 1933 až do roku 1948 působil jako učitel na měšťanských a obecných školách na Uherskohradišťsku. V té době také spravoval archeologickou sbírku Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde vybudoval archeologické oddělení a prováděl ve spolupráci s Československým státním archeologickým ústavem terénní výzkumy uherskohradišťského regionu. Vypracoval tehdy soupisy nalezišť a nálezů a v místních vlastivědných časopisech publikoval výsledky své práce.
Počátky jeho vědecké kariéry jsou ale spojeny s tématikou doby bronzové. Podnětem k jeho disertační práci mu byl systematický výzkum mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové u Čeložnic. Dodnes je jeho práce „Mohylová kultura na Moravě“ (Brno 1950) považována za výchozí studii k této problematice, i když nebyla dosud publikována. Hrubý v ní poprvé v úplnosti shromáždil a zhodnotil veškeré nálezy z Moravy a jako první ustálil v odborné literatuře název této kultury, do té doby nejednotný.
Zlomovým bodem v jeho životě se stal rok 1948, kdy nastoupil jako vědecký pracovník do Moravského muzea v Brně. V tomto roce byl V. Hrubému svěřen archeologický výzkum Starého Města u Uherského Hradiště. V té době Hrubý asi netušil, že výzkum staroměstské aglomerace bude náplní jeho celého budoucího profesního života. Na samém počátku výzkumů objevil první zděnou architekturu Velké Moravy – základy kostela „Na Valách“.
Od svého příchodu do Moravského muzea významně usiloval o vytvoření moderního archeologického pracoviště. V letech 1952-1978 zde působil jako přednosta prehistorického oddělení. Docentem byl jmenován v roce 1960 na brněnské univerzitě a v témže roce získal hodnost kandidáta historických věd. V roce 1966 se stal doktorem věd a o tři roky později se s úspěchem podrobil jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie. Z problematických důvodů souvisejících s léty 1968-1969 mu však titul nebyl nikdy oficiálně předán. Od roku 1978 až do své smrti spravoval funkci vedoucího pracoviště slovanské archeologie prehistorického oddělení Moravského muzea. Vilém Hrubý zemřel nečekaně 23. září 1985 v Brně. Ve Starém Městě v poloze „Na Dědině“, v blízkosti svého posledního výzkumu, nalezl i místo svého posledního odpočinku. Pokračovatelem jeho díla je dnes archeolog PhDr. Luděk Galuška, CSc. působící v Moravském zemském muzeu.
Kromě výzkumu ve Starém Městě učinil i jiné významné objevy v Modré u Velehradu, v Hluku, Osvětimanech, na sídlišti z mladší doby římské a časného stěhování národů ve Zlechově a na Sadské výšině v Uherském Hradišti objevil komplex církevních staveb, který spojoval s působením věrozvěsta Metoděje.
Jako archeolog vypublikoval stovky příspěvků, studií a statí. Největší význam však nesou jeho dvě monografie, které jsou dodnes velmi ceněné, a to „Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách“ z roku 1955, kde zveřejnil výsledky dlouhotrvajícího výzkumu pohřebiště. Práce je nejen rozsáhlou nálezovou zprávou, ale i analýzou zjištěných nálezů. A druhá monografie „Staré Město – Velkomoravský Velehrad“ z roku 1965, která předkládá výsledky výzkumů ve staroměstské oblasti.
Významná byla i jeho činnost pedagogická. Od roku 1952 působil jako externí pedagog na katedře prehistorie filozofické fakulty brněnské univerzity. Mimo to přednášel přechodně v letech 1954-55 na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně a v roce 1969 na filozofické fakultě KU v Bratislavě. Nejčastějšími tématy jeho přednášek byly: Úvod do studia slovanské archeologie, ČSSR v době slovanské, Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské, Seminář pro slovanskou archeologii, Evropa v době bronzové, Terénní teorie a praxe, Úvod do muzeologie aj.
Jeho zásluhou byla též jeho činnost muzejní. Už v roce 1949 uspořádal v Moravském muzeu výstavu „Z moravských archeologických výzkumů, kde prezentoval veřejnosti první objevy a nálezy z velkomoravského centra ve Starém Městě. V roce 1954 je to výstava „Staroslovanská Morava“. Ve Starém Městě „Na Valách“ pak v letech 1958-1959 vybudoval památník Velké Moravy. V roce 1950 vytvořil v Moravském muzeu expozici „Pravěk Moravy“, kterou pak reinstaloval v roce 1966. Nesl též významný podíl na vybudování výstavy „Velká Morava“ z roku 1963, která putovala po světě (Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko). Z uvedeného výčtu je patrné, že výstavní činnost V. Hrubého je velmi rozsáhlá, počet výstav, na kterých se podílel přesahuje číslo 80.
Za svého života se věnoval i přednášení na vědeckých konferencích, na vzdělávacích fórech. Psal také pro denní tisk, spolupracoval s rozhlasem a s Československou televizí.
Skutečnost, že dílo Viléma Hrubého je dobře známo nejen u nás, ale i v zahraničí, dokládá i to, že se s jeho jménem setkáváme v zahraničních encyklopediích ( v encyklopedie „Who is who in the world“ bylo jeho jméno zařazeno do šestého vydání).
Kolegy byl prof. Hrubý charakterizován jako pracovitý, organizačně schopný, energický, pracoval precizně, jeho chování vůči okolí se vyznačovalo taktem a otevřeností a vždy ochotně předával své zkušenosti. Svůj volný čas trávil vědeckou prací, publikační činností, pomáhal vzdělávat a formovat novou archeologickou generaci. Byl vůdčí osobností nejen moravské, ale i české a slovenské archeologie. S jeho jménem si budeme vždy spojovat pojem slovanská archeologie.