Procházky po Jelení jsou básnickou zpovědí autora. Prolíná se zde několik rovin – vzpomínky na dětství, jež má autor spojené právě se zaniklou obcí v Krušných horách, varování před válkou a jejími následky, a v neposlední řadě hold tajemné krajině sestávající z čvachtajících luk, zpívajících lesů, brusinčí a bublajících potůčků. Balady villonovského střihu se střídají se sonety a svůj oddíl zde naleznou i příznivci volného verše.
Kniha Děti objevují svět je určena dětem předškolního věku i jejich rodičům. Propojuje psané slovo s obrázkovým doprovodem, je poučná i hravá zároveň. Může se stát pro děti dobrým společníkem, učitelem, může být jejich kamarádem.
Když počasí pod psa bývá… Pes je věrný, kočka chtivá na psa kouká po očku Když počasí pod psa bývá je většinou pro kočku Pod psa… Jedni štvou se jako chrti jiní unudí se k smrti Asi že jsou na práci hladoví jsou vlčáci A co bije do očí? Vytrvalost buldočí Ratlík že je za dva kudla? Tak v tom vězí jádro pudla Zatímco pes šťastně hopsá sám člověk se cítí pod psa Není štětka jako štětka… Někdy je ta situace vysloveně různá Jeden dělá provokace druhý chybu uzná Jednomu jen bordel zbývá když chce štětku ryzí Jiný štětku používá s tím, že bordel zmizí
Překlad Villonova Malého testamentu od Marka Řezanky s ilustracemi grafika, Jiřího Staňka.
Domnívám se, že detektivních příběhů ve verších mnoho není. Snad tedy tato knížka čtenáře zaujme a něčím si je získá. Kromě hledání pachatele se básně věnují i psychologii postav a jejich myšlení či některým sociálním problémům, například bezdomovectví.
Protiválečná básnická sbírka, jež se zabývá ovšem i různou podobou zločinů, šikan, zotročení atp. Hledá lidskost uprostřed mechanického ničení - a klade si otázky ohledně limitů toho, co (ne)jsme schopni strpět. Texty jsou psané jak vázaným veršem (balady, sonety), tak veršem volným.