Jiří David ze Zdic Knihy

Překlad starodávné legendy z latiny o poustevníku prvních přemyslovských časů, od jezuitského misionáře sedmnáctého století, nás zve do tmavých lesů Českého království. Když tam pak světu odumřel, dal se nakonec před smrtí poznat Břetislavovi, českému knížeti, jako jeho křestní kmotr, a Šebířovi, pražskému biskupovi. Z Boží vůle se měla pověst o tak dokonalém příkladu ctností rozšířit a navěky vzkvétat a ne s ním být pohřbena v divokých lesích. Vyslovil přání, aby byl pohřben u svých řeholních bratří na Břevnově, protože chce být pro ně přímluvcem u Boha a omlouvá se jejich představenému, že ze zcela pokorného pohrdání vlastní osobou zde nestrávil svůj život.

Přijetí a vyhnání Tovaryšstva Ježíšova, zburcované převraty a revoluce, mravy a ctnosti lidu, jak politické, tak církevní, krátce popsané. Komentovaný překlad latinského deníku českého jezuitského misionáře 17.–18. století v Rusku. Jiří David ze Zdic byl teprve pět let knězem, dva roky doktorem filosofie a už si vysloužil první ostruhy coby vyučující hebrejštiny na olomoucké univerzitě; dá se říci, že se „trénoval“ na misie službou ve věznici a v olomouckých špitálech. Dobové reálie z Ruska, které popisuje, budou pro čtenáře velmi zajímavé.