Josef Karhan Pořadí knih (chronologicky)

Zbrusu nový životopis Františka z Assisi ( 1226) nám vypráví bratr Massimo Fusarelli, generální ministr Řádu menších bratří neboli františkánů. Na světcově příběhu plném neklidného hledání vidíme sílu evangelia, které – pokud ho někdo vezme vážně – má moc prokvasit lidské životy, a skrze ně pak ovlivnit dějiny církve i celé společnosti. Doba začátku 13. století byla velice neklidná, v církvi i ve společnosti to doslova vřelo. Prvorozený syn úspěšného kupce měl převzít otcovo podnikání, vrstevníci si ho zvolili „králem zábavy“: vše ho předurčovalo ke skvělé kariéře. Františka však provázel vnitřní neklid, který mu nedovolil spokojit se s málem, nechat se unášet proudem… Dotek Boží lásky byl nakonec tak mocný, že Pánu podepsal „bianco šek“ a nechal se jím vést zcela jiným směrem, k jiným cílům. Stal se autentickým svědkem evangelia – „především životem, až pak slovem“. Dodnes k nám promlouvá jako prorok evangelních hodnot, jako je svoboda v Kristu, usmíření, bratrství a úcta ke všemu stvoření.

Existují lidé, kteří se dusí v jakémsi neviditelném vězení. Nejsou svobodní, protože nedovolují svému pravému já, aby se projevilo. Nejednají podle toho, co skutečně cítí a co si doopravdy myslí. Živoří, aniž by měli skutečnou účast na svém životě. Necítí se „uvnitř“ jako režisér svého života, ale jako jeho divák či loutka, jimiž hýbou drátky jejich vlastních strachů. … Jaké psychologické viry mají moc podlomit v člověku základní důvěru v sebe sama? Jaké mechanismy vedou k sebezničení? Jaké skryté strachy vedou člověka k tomu, aby žil svůj život jakoby „sám bez sebe“? Za tyto úvahy vděčím lidem, kteří se mnou sdíleli své pocity ztracenosti a našli v sobě sílu znovu přijmout svou identitu. Překonali ochromující strachy, jež jim bránily být sami sebou, mluvit ze srdce a jednat podle svého přesvědčení… Řekli si: Začnu sám od sebe. Nezřídka jde o období krize, kdy nám život nabízí poslední možnost, jak se naučit žít autentičtějším způsobem. A nikdy není příliš pozdě: Některé růže mohou rozkvést i v prosinci. (z úvodu autora)

Svatý Filip Neri (1515–1595) je vskutku nadčasový světec, svým charismatem přitahuje a oslovuje dodnes. Jeho život se odvíjel ve velmi turbulentní době a on sám byl postavou plnou paradoxů: vtipálek a mystik, velice moderní v pastoračních metodách, a přitom zakořeněný v tradici, milovník samoty, ale neustále „v obležení“… Filip byl povahou nezávislý duch, a přece se stal zakladatelem slavného Oratoria, živého společenství křesťanů od ševců po kardinály, a nakonec i kněžské řeholní kongregace. Právem si vysloužil titul „apoštol Říma“. Svatořečen byl už v roce 1622, spolu s Ignácem z Loyoly, Františkem Xaverským, Isidorem z Madridu a Terezií z Ávily.

Naučná publikace z oblasti církevní historie od profesora teologie a kněze Augusta Franzena přeložená z německého aktualizovaného vydání z roku 2005. Přináší ucelený přehled dějin katolické církve od dob vzniku Nového Zákona a neopomíjí přitom socio-politický a kulturní kontext. Čtenáře provede klíčovými událostmi, jako jsou slavné koncily či schizmata. Autor historickou realitu nepřikrášluje a vývoj církve zaznamenává včetně kontroverzí, omylů a stinných stránek. Navzdory množství koncentrovaných informací a faktografických údajů si publikace zachovává přehlednost a čtivost - mnohými bývá dokonce přirovnávána k napínavým historickým románům. Toto vydání je rozšířeno o dvě kapitoly od historika Rolanda Fröhlicha a obsahuje také klíčová fakta z české a slovenské církevní historie, kterými knihu obohatil historik a překladatel Bedřich Smékal. Výborně zpracovaná publikace, která nesmí chybět v knihovničce nejen všech zájemců o duchovní kořeny západní civilizace.

Praktická příručka pro ty, kteří se zajímají o dějiny všeobecné a v jejich rámci o dějiny církevní. Odborně, přitom však dostupnou formou vysvětlené pojmy, se kterými se čtenář často setká pomohou k lepší orientaci v problematice církevních dějin. Slovník pojmů je doplněn chronologickým i abecedním přehledem papežů se stručnými životopisy. Z němčiny přeložil a doplnil Ondřej Bastl.

Osvobození k životu : Exercicie Ignáce z Loyoly jako směrnice pro dnešní život Lidské bytí se uskutečňuje ve směřování k Bohu. Člověk přitom musí své bytí vůči Bohu otevřít.

Vzpomínky na Dr. Jiřího Mrázka CSc., matematika, fyzika a vynikajícího popularizátora ve svém oboru. Kniha zachycuje na svých stranách i zajímavé úvahy na téma vztahu vědy a víry. Obsahuje knihy Hovory na nemocničním lůžku (1. vydání 1983 v Křesťanské akademii Řím) a Čtyři cesty (1. vydání 1985 tamtéž).

Románový životopis papeže Angela Roncalliho, známého jako Jan XXIII., odhaluje jeho osobnost jako kněze hluboce zakořeněného v Kristu, který s dobrotou objímal celý svět. Jeho Duchovní deník a životní cesta ukazují, jak jeho oblíbení světci formovali jeho nitro. Měl prostotu svatého Josefa, mírnost biskupa Františka Saleského, veselost jezuity Johannese Berchmanse, humor apoštola Filipa Neriho, čistotu šlechtice Aloise z Gonzagy a lásku k chudobě jako František z Assisi. Z jeho skutků a slov vyzařoval Kristus, jehož radostnou zvěst nejen hlásal, ale i žil. I když se našli tací, kteří jeho svéráznost nechápali a kritizovali ho, nikdo nezůstal neosloven jeho utrpením a umíráním. S tichou veselostí vítal smrt a po těžké nemoci zemřel v pokoji s Pánem. Byl učitelem v životě i smrti, a jeho biskupské heslo „Oboedientia et Pax! – Poslušnost a pokoj!“ odráží jeho životní filozofii. P. Wilhelm Hünermann (1900-1975), autor mnoha románů, přináší tento příběh s hlubokým porozuměním a respektem k jeho osobnosti.

Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.