Marie Jahoda Knihy

Nezaměstnanost je naléhavým problémem dnešní doby. Má sociální, ekonomické, psychologické i zdravotní důsledky. Kniha prezentuje první velký výzkum k tomuto tématu. Patří ke klasické moderní sociálně vědecké analýze, metodicky a obsahově má příkladný význam i pro dnešní výzkum nezaměstnanosti. V terénním výzkumu byly využity kvalitativní i kvantitativní metody s cílem zachytit komplexní způsoby prožívání ztráty práce dělníků v obci Marienthal, poblíž Vídně. Použitá metoda zúčastněného pozorování je jednou z nejvýznamnějších metod etnografie. Studie podává komplexní popis psychosociálních následků dlouhodobé nezaměstnanosti pro postižené rodiny a pro celé vesnické společenství v Marienthalu. Studie známá jako „Marienthal“ se stala „klasickou“ četbou generací studentů sociologie a odvolávají se na ni jak odborníci zabývající se otázkami nezaměstnanosti, tak i sociologové studující rodinu a také zastánci měření v sociologii vyznávající kvalitativní výzkumné metody. Míru vlivu této knihy na rakouské prostředí dokládají přehledové studie nezaměstnanosti ukazující, že právě Rakousko má jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti (4 %).

Exploring the intersection of social psychology and unemployment, this book offers a clear and approachable analysis of how psychological principles can illuminate the challenges faced by those experiencing joblessness. It highlights the social dynamics, emotional impacts, and behavioral responses related to unemployment, making complex concepts understandable for a broad audience. Through this lens, the text aims to enhance awareness and foster discussions about unemployment's societal implications.

Marie Jahoda (1907-2001) war eine bedeutende Sozialforscherin, bekannt für "Die Arbeitslosen von Marienthal". Nach ihrer Ausbürgerung 1937 arbeitete sie in New York und London. Ihre ethnografische Studie über ein Selbsthilfeprojekt für Arbeitslose in Wales und ihre Essays beleuchten zentrale gesellschaftliche Themen des 20. Jahrhunderts.

Marie Jahoda, eine bedeutende Sozialwissenschaftlerin, erzählt in ihren Erinnerungen von ihrer Zeit als Assistentin am Institut von Max Horkheimer in New York. Nach ihrer Vertreibung durch die Nazis 1937, die sie von Wien nach England und in die USA führte, machte sie bereits im Alter von 26 Jahren mit der Studie „Die Arbeitslosen von Marienthal“ auf sich aufmerksam. Diese Untersuchung gilt als erste umfassende empirische Analyse der Auswirkungen von Arbeitslosigkeit. Jahoda betrachtete Sozialpsychologie und Soziologie als „Erlebniswissenschaft“ und scheute sich nicht, in Fabriken zu arbeiten oder mit arbeitslosen Familien zu leben. Für sie bedeutete Wissenschaft, nah bei den Menschen zu sein, um deren Realität authentisch zu erfassen, anstatt aus der Distanz zu analysieren. Sie widmete sich bis ins hohe Alter der Analyse von Rassendiskriminierung sowie den emotionalen Auswirkungen von Armut, Kriminalität und Prostitution. In einem ausführlichen Interview teilt sie ihr Selbstverständnis als Frau und Forscherin und reflektiert über aktuelle gesellschaftliche Probleme. Ihre Lebensgeschichte ist ein eindrucksvolles Zeugnis für das Engagement und die Relevanz sozialwissenschaftlicher Forschung.