Ludmila Dušková Pořadí knih (chronologicky)

Publikace z edice Česká zahrada je průřezem nejznámějších škůdců a nejčastějších onemocnění u nás pěstovaných rostlin. Poslouží především zahrádkářům, drobným pěstitelům a může být i dobrou učební pomůckou pro studenty zahradnických škol a učilišť. Kniha je rozdělena do čtyř základních kapitol týkajících se ochrany rostlin v zeleninové, v ovocné a v okrasné zahradě a ve sklenících, fóliovnících a v bytech. Autoři na základě dlouholetých zkušeností diagnostikují choroby rostlin a navrhují optimální řešení. Každá kapitola je rozšířena o možnosti využití predátorů jako biologické ochrany, která se naštěstí dostává v poslední době do popředí zájmu pěstitelů.

Pěstování, množení, výsadba, výživa, hnojení. Choroby a škůdci, plevele, odrůdy. Na závěr recepty na zpracování malin, ostružin a borůvek.

Kniha se věnuje problematice pěstování jahod a přináší další schválené odrůdy vhodné pro naše pěstební podmínky. Jahody patří k nejpěstovanějším plodinám na našich zahradách. Zahrádkáři v této příručce najdou několik informací týkajících se způsobu pěstování, rozmnožování, hnojení, výsadby, výživy, ochrany proti chorobám a škůdcům. Součástí publikace je také ucelený přehled schválených odrůd jahod a několik zajímavých návodů na zpracování úrody, která je korunou pěstitelského úspěchu. V závěru knihy je několik receptů na výrobu jahodových pochoutek.

Praktické rady pro pěstování nejoblíběnějšího drobného ovoce na našich zahrádkách - rybízu, angreštu a josty. Příručka je určená nejširší pěstitelské veřejnosti a přináší odpovědi na mnoho otázek spojených s pěstováním angreštu, rybízu a josty: volba stanoviště, výsadba, zásady správného řezu, výživa a hnojení. V publikaci jsou představeny jednotlivé odrůdy tohoto drobného ovoce s informacemi o jejich původu a hospodářských vlastnostech. Navíc je připojeno několik receptů na zpracování angreštu a rybízu. (www.mlp.cz)

Úsloví v podtitulu knihy trefně přibližuje autorův osud jako boj jedince proti zakořeněnému systému – stromu, který svou korunou zastiňuje vše v okolí. Právě tak by se dalo nadneseně přiblížit Solženicynovo osudové potýkání se Sovětskou mocí. Autor barvitě líčí těžkosti, s nimiž se setkávala jeho snaha vyslovit pravdu o nedávné historii.... celý text

Originální deník myslitele (1856–1919) někdy označovaného za ruského Nietzscheho. Spadané listy, nejznámější autorova kniha, jsou považovány za zakladatelské opus evropské literatury v oblasti novodobých deníkových reflexí a záznamů. Rozanovovo dílo k nám poprvé uváděl ve fragmentech Josef Florian (v překladech Z. Řezníčka a J. Vašici). „Bez vzájemné tělesné přitažlivosti nemůže vzniknout ani duchovní přátelství. Tělo je podmínkou duchovního sblížení. Tělo jsou kořeny ducha. A duch je vůně těla.“

Maja Plisecká, slavná primabalerína moskevského Velkého divadla, u jejíchž nohou ležel celý baletní svět. Po několika nezdařených pokusech vypsat své osudy ve spolupráci s novináři, se chopila pera a vylíčila svůj nelehký, tragikou a triumfy naplněný život sama - od tanečních začátků v době stalinismu přes rozpad SSSR, až k současnému politickému chaosu.

Memoáry ženy jednoho z největších rusky píšících moderních básníků Osipa Mandelštama, zavražděného v roce 1938 v komunistickém koncentračním táboře, jsou vedle děl Solženicynových nejsilnějším a nejotřesnějším záznamem z kalvárie, jíž v Sovětském svazu prošli lidé, kteří smýšleli jinak, než kázali režimní běsové. Naděžda Jakovlevna Mandelštamová (1899–1980), vzdělaná, hrdá a nepoddajná kronikářka bezpříkladného duchovního útlaku i vzdoru, usvědčovatelka konformistů a zrádců a uchovatelka manželova uměleckého odkazu, byla majákem svobodného myšlení v sovětském mocenském táboře a obě její knihy, které v jednom svazku vyšly v České republice poprvé, jsou pomníkem i živým dokladem lidí a člověka.

Román o životě, lásce a politice v Rusku v letech Gorbačova. Autor tímto románem přeřušil své desetileté mlčení. Námět čerpal z atmosféry doby pokusu o svržení Gorbačova r. 1991. Román je směsí autobiogrfie, satiry, pokusu o politický thriller.

Výbor próz originálního ruského básníka židovského původu.

Lužinova obrana (1930) je příběhem zázračného hráče šachu, který ztratil schopnost reflektovat proměny každodenního světa. Nabokov zde analyzuje psychický stres ruského exulanta neschopného kulturní a mentální adaptace. Pozvání na popravu (1935) je kafkovský román, v němž se odsouzený domáhá základního lidského práva, tj. informace, kdy dojde k jeho popravě. Děj se odehrává ve familiárně absurdním prostředí věznice, kde úředníci a dozorci připomínají svou nicotností Gogolovy postavy.

Výbor kratších próz slavného ruského autora: Diaboliáda, Osudná vejce, Psí srdce, Dům č. 13, Zápisky na manžetách, Zápisky mladého lékaře, Požár v chánově sídle, Traktát o bydlení, Pojízdný byt, Zápal mozku, Živá voda, Bludný Holanďan, Odporný typ, Egyptská mumie. Doslov Milan Hrala.

Kratší novela, odehrávající se těsně po revoluci v Rusku. Slavný lékař nalezne na ulici zbídačeného psa, ujme se ho a začne o něj pečovat. Protože však rád experimentuje s lékařskou vědou, provede pokus i na psovi, jenž se posléze začne pozvolna měnit v člověka.. Bulgakov novelu napsal počátkem roku 1925, nicméně poprvé byla v autorově vlasti otištěna až v roce 1987. Text ležel do té doby v archívech a šířily se jen neurčité zvěsti o jeho obsahu.

Editorka zvolila díla těch autorů, kteří výrazně přispěli k vývoji ruské milostné povídky a novely. Uvádí je v nových, současných překladech. Na závěr svazku je zařazeno několik básní Bulata Odkudžavy, které neobsahují jen tvrdou životní realitu, ale také něhu lásky a krásu života.

Román s detektivní zápletkou a společensko-kritickým zaměřením. Těžištěm je sledování nezákonné činnosti skupiny lidí napojené na pašerácký gang a na ilegální textilní továru, a to nikoliv z pozice bezpečnostních orgánů, nýbrž zevnitř, prostřednictvím líčení osudů a činnosti jednoho z členů organizace, taxíkáře Antona Kljamina, člověka nezasvěceného do zločineckých praktik bandy, chápajícího svou činnost jako celkem neškodné umění slušně si přivydělat. Román má napínavý, dramatický děj a zároveň i přesvědčivou psychologickou kresbu. Z ruského originálu „Utrenněje šosse“, vydaného nakladatelstvím Leninzdat, Leningrad 1984 přeložila Ludmila Dušková. 1. vydání.

Jen vzácně se objevují na knižním trhu díla sovětského humoru a satiry. Tímto svazkem nabízíme čtenářům hned široký výběr - od Erenburga, Bulgakova, Ilfa a Petrova, Zoščenka až po Katajeva, Granina, Koněckého a Šukšina - zahrnující období od začátku 20.let 20.st. prakticky do současnosti. Zaměřili jsme se na prózy s výrazným fantaskním prvkem, umožňujícím autorům i když každý přistupuje k realitě z jiného zorného úhlu a s jiným záměrem, ukázat svět v groteskní podobě. Tématický soubor zahrnuje satiru, zaměřenou na celosvětové, celospolečenské problémy, ostré protibyrokratické šlehy, útok proti prospěchářům a kariéristům, proti lidem, kteří si přisvojují myšlenky a práci jiných i do vlastních řad - nutí zamyslet se nad morálními prohřešky a poklesky, nad nešvary všeho druhu, které nás obklopují, hledat východiska i v životě kolem sebe, protože ,,totiž zdravý rozum je základem pocitu svobody každého člověka".

Prózy a písně dvacátých let. Vybrala a sestavila Jarmila Fromková.

Soubor "malých románů" : Havarijní kolonie, Antiborec, Úlet, Člověk na útěku. Doslov napsal Petr Kaška.

Dva historické romány inspirované konkrétními epizodami z ruských dějin. Chudák Avrosimov - Námětem románu je historie nezdařeného děkabristického povstání. Na pozadí této události podává autor obraz společenského života Ruska na počátku vlády Mikuláše I. Šipovovy patálie aneb Starodávná fraška - Románová groteska zpracovává historicky doloženou událost ze života L. N. Tolstého.

Barvitě popsané osudy postav v pohnuté době napoleonských válek v Rusku.

Dvě na sebe volně navazující novely o životních osudech dívky z překupnického prostředí.

Portréty s pozadím oceánu (slaný led, plavba, vajgač, podivní kapitáni, dni na oceáne, Mys Dobré naděje, atd.).

Bulat Šalvovič, (1924 – 1997) ruský básník, prozaik, hudebník (šansoniér) arménského a abchazského původu. Představitel moderní ruské písňové lyriky. Rozsáhlý historický román kreslí v podobě fiktivních zápisků carského důstojníka obraz ruské společnosti v druhé polovině 19. stol.

Román z lékařského prostředí vypráví o každodenním životě šéflékaře chirurgického oddělení nemocnice, kterému práce přináší sice konflikty na pracovišti, v rodině a pocity vyčerpanosti, ale ve vědomí humánní služby člověku iplnéuspokojení.

Román moskevského spisovatele a novináře má autobiografické rysy. V první části líčí život ve vysokoškolské koleji v turkmenském Ašchabádu a soužití několika studentů poznamenaných válkou. Druhá část sleduje jejich osudy až do přítomnosti.

Výbor představuje u nás poprvě autora jako básníka a zpěváka vlastních písní. Lyriku, poznamenanou frontovými zážitky z druhé světové války a obrážející politický zápas světa a civilizační problematiku současnéhosovětskéhovelkoměsta, doplňují autobiografické črty a postřehy a dvě povídky.

Učebnice pro začátečníky a zájemce o přehledné zopakování základních jevů anglické mluvnice.

Nedokončený životopisný román o Puškinovi zpodobuje na pozadí dějinných událostí a myšlenkových proudů v Rusku dobu od básníkova narození přes jeho dětství a studium na lyceu až do chvíle, kdy rodící se básník čte při zkoušce do vyšší třídy před Děržavinem jednu ze svých prvních větších prací - Vzpomínky v Carském Selu.

Jak jsem zachránil fotbalovou republiku - Neuvěřitelné vyprávění o podivuhodných dobrodružstvích leningradského pionýra Gennadije Stratofontova, který se ve škole dobře učil a vyznal se v tlačenici. Překvapivá kniha pro děti Jak jsem zachránil fotbalovou republiku, která okrajově patřído sci-fi, jelikož se odehrává na fiktivním tichomořském ostrově, jehož domorodí obyvatelé jsou potomky mimozemských kosmonautů. Genadij má za úkol zachránit osud Republiky Velké Empyreje, podivuhodné země blaženosti, kde je národním sportem fotbal neboli Kopejbal.

Krutý prosinec 1825, kdy bylo carem potlačeno první demokratické povstání v Rusku, patří od té doby k oblíbeným a častým tématům ruské poezie a prózy. Také Bulat Okudžava zaujatě studoval archivní dokumenty o procesu s plukovníkem Pestělem a dalšími děkabristy, chtěl o nich napsat hru. Na úředním zápisu procesu ho však zarazilo, že byl napsán téměř negramotně. Kdo byl asi pachatelem tak směšných chyb? Nikdo neví. A tak se zrodil "nebohý" Avrosimov, zrzavý statkářský mladík pěkného vzhledu, přicházející z hloubi patriarchálního života, aby udělal kariéru v sídelním městě. Shodou náhod se před ním otevírá pohled na základní otázky člověka v soukolí společenských pořádků. Vášeň ke kariéře ustupuje elementárním lidským sympatiím. Ale i ty se nakonec uplatňují v chaotických projektech sňatků, milostných dobrodružství či spiknutí. Avrosimovův příběh - jako příběhy všech "mladých mužů" - končí zklamáním a odchodem do ústraní. Ve srovnání s literaturou 19. století, s romány "ztracených iluzí" nebo "citové výchovy", je tu však jeden velký rozdíl. Okudžava je ironický vůči svému hrdinovi i vůči "soukolím", v nichž se ocitá. Svět, který přišel dobýt jeho Avrosimov, byl přízračný a nicotný - a ztráta nebyla tak veliká.

Bývalý partyzán Viktor se po studiích jako lesní inženýr vrací se svou mladou ženou učitelkou do lesů Karélie, v nichž za války bojoval, aby pomohl zvýšit dodávky dřeva místního lesního závodu. Potkává zde svou lásku z oddílu sanitářku Olgu, která má nemanželského syna. Viktor vzpomíná na dalšího člena oddílu Pavla, který byl zamilovaný do Olgy a zahynul při jedné akci, při níž zachránil Viktorův život. Předsedou závodu je Viktorův bývalý velitel, který má zkostnatělé názory na vedení závodu a zaměstnance považuje jen za pracovní jednotky. Viktor se s ním brzy dostává do sporu a také zjišťuje, že je Pavel asi naživu.

Příběh dospívajícího chlapce, který se vyznává ze svého problematického vztahu k nevlastní matce, kterou zbožňuje zčásti jako matku, zčásti jako ideál ženy.

Povídky (Učedník mistra Soboleva, Polovina domu, Cikánečka, Liják, Rvačka, Cesta, Návrat pohádky) třiatřicetiletého sovětského prozaika, jenž ve svém díle usiluje o postižení prosté životní pravdy a beze zbytku plní své přání psát lyricko-filosofické povídky o věčných problémech všech lidí: o životě, o lásce, o smrti a o štěstí.

Nejvyzrálejší dílo významného ruského spisovatele předříjnového období (1871–1919), rozsahem nevelká novela z r. 1906, je psychologicky hlubokým a umělecky strhujícím vylíčením posledních chvil sedmi lidí – pěti revolucionářů a dvou zločinců – odsouzených k smrti oběšením. Třebaže autor ani zmínkou nenaznačuje, zač jeho revolucionáři bojovali a zač jdou na smrt, třebaže odsouzence v jejich předsmrtných úvahách nemučí nezdar revolučního díla, nýbrž jen hrůza ze smrti, která je sbližuje s oběma zločinci, přece bylo dílo v době stolypinské reakce chápáno nejen jako protest proti hromadným popravám a proti nelidskosti trestu smrti, ale přímo jako revoluční čin, jako proticarský manifest.