Jaroslav Dresler Pořadí knih (chronologicky)

Česko-německá publikace věnovaná památce Dr. Jaroslava Dreslera

Spisy Viktora Fischla. Dnes už proslulý román Viktora Fischla (česky vyšel poprvé v r. 1975), lyrické vyprávění stárnoucího vesnického doktora, plné moudrosti a autorovy nostalgie po české krajině. Hrdinou příběhu je kohout Pedro, "bojovník mávající na barikádách praporem svého chvostu", doktorův věrný druh, jeho optimistické alter-ego a partner v dialogu. Román Kuropění vychází jako předposlední svazek edice Spisy Viktora Fischla a doprovází ho rozsáhlý, dosud nepublikovaný autorův esej o malíři a zároveň ilustrátorovi této knihy Janu Kristoforim.

V Ravensbruku se v roce 1940 setkaly dvě ženy – česká novinářka Milena Jesenská, známá jako přítelkyně Franze Kafky, a německá intelektuálka Margarete Buberová-Neumannová, která byla dvakrát vdaná, poprvé za syna filozofa a podruhé za německého komunistu, jenž zahynul v sovětském táboře. Buberová-Neumannová se dostala do gulagu, ale po uzavření Ribbentropova-Molotovova paktu byla předána gestapu a skončila v Ravensbruku. Obě ženy spojovaly kulturní zájmy, politická zkušenost, osud a přátelství. Plánovaly napsat knihu o koncentračních táborech, avšak Milena Jesenská zemřela v roce 1944, a tak Buberová-Neumannová později zachytila její portrét jako jediné spoluvězeňkyňky, která věřila v existenci koncentračních táborů i na východní frontě. Kafkova přítelkyně Milena je vzpomínkovou knihou na Ravensbrück, která odhaluje Mileninu osobnost a životní příběh, jak ho autorka poznala. Jaroslav Dresler v předmluvě k prvnímu českému vydání poznamenává, že kniha se podobá expresionistickému portrétu, kde jde o jiné kvality než o přesné historické detaily. Tato kniha tak přispívá k mozaice osobních svědectví, která postupně odhaluje tvář Mileny Jesenské, jedné z výjimečných českých osobností první poloviny 20. století.

Cesta k jednoduchosti je souborem textů Mileny Jesenské, který poprvé vyšel již roku 1926, a přesto dokáže i dnes, téměř o století později, oslovit a inspirovat. Autorka uvažuje o lásce, manželství, věrnosti, přátelství, módě a emancipaci, ale i o kráse, radosti ze života a vůbec o ženách a jejich pohledu na svět. Kniha tak nabízí spojení otázek módních, etických i politických v době „po všem válečném a poválečném víru, v jakémsi zdánlivém klidu a v klamné stabilitě“, jak sama Jesenská trefně hodnotila čas vzniku předkládaných fejetonů. Texty mnoha legendami opředené publicistky se pyšní peprnými bonmoty i pasážemi plnými hluboké lidské empatie. Nadčasově svěží Jesenské styl a univerzální tematika poodhalují, jak se v autorce prala dobová perspektiva i rebelie, tvrdá kritika i porozumění. Ona totiž „jednoduchost není vůbec jednoduchá“.

Výbor z Masarykových myšlenek, uspořádaný jako svého druhu encyklopedie. Uspořádal Jaroslav Dresler. 1. vydání v Melantrichu. Poprvé vyšlo v nakladatelství Konfrontace, Curych 1976.