Philip Kindred Dick (16. prosince 1928, Chicago, Illinois – 2. března 1982, Santa Ana, Orange County, Kalifornie) byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní upoutal nesčetné množství čtenářů po celém světě a jeho díla se stala doslova kultovními. V jeho tvorbě se často opakují témata rozdvojené osobnosti, totalitních režimů, nejednotné reality, postav závislých na různých drogách, a také otázka, co je to lidství.
Raná poválečná léta, slunná Kalifornie. Roger Lindahl je obyčejný člověk své doby – má obchod s televizí, ženu, syna, auto, dům na předměstí. Nudu jeho predměstské existence naruší až vyjížďka do synovy školy, kde se seznámí s matkou synova spolužáka, roztržitou Liz Bonnerovou. Řetězec událostí, které následují, připomíná zpomalený záběr autohavárie – vše nevyhnutelně směřuje ke zničující kolizi, ale nikdo jí není schopen zastavit.
Pozoruhodné politické sci-fi od velmistra tohoto žánru. Vítejte ve Spojených státech amerických a evropských. Po třetí světové válce se USA spojily s Německem, aby čelily třem dalším velmocem: Francouzské říši, Lidové čínské republice a Černé Africe. V čele konglomerátu stojí prezident der Alte, ale skutečnou moc drží „permanentní první dáma“ Nicole Thibodeuxová. Ta však už dávno zemřela a roli Nicole sehrávají další a další ženy. A co když prezident vůbec není člověk, ale android? Novela Simulakra vznikla v roce 1964 a její vize budoucnosti je bizarní a znepokojivá.
Román o Louisi Rosenovi, který dříve prodával spinety, ale teď prodává věrné repliky slavných lidí, simulakra tak dokonalá, že jsou k nerozeznání od své předlohy. Jedním z nejpovedenějších je Abraham Lincoln. O drahé zboží má zájem miliardář, jenž s ním má nekalé úmysly. Jak se ukáže, elektronická kopie Abrahama Lincolna si nemusí nechat líbit, že je pouze zbožím na prodej.
Paranoidní thriller od velmistra žánru sci-fi vrhá čtenáře do chmurného světa budoucnosti, do Ameriky zničené válkou, mezi Američany, kteří sice žijí hluboko pod povrchem zemským, protože jinde není bezpečno, zato ctí svého prezidenta, jenž k nim pravidelně moudře promlouvá a ani trochu nestárne. Podobně jako v některých svých dalších prózách, i zde P. K. Dick nepředvádí své prapodivné vize a neuvěřitelné mezilidské vztahy, ale dotýká se jejich prostřednictvím toho, co je nám všem až příliš dobře známé: prapodivných lidských charakterů a odpudivých pohnutek k tomu nejhanebnějšímu, čeho je člověk schopen.
Osm lidí, osm individualit. Mysl každého z nich obsahuje temná zákoutí, která zůstávají skryta pod jejich nenápadným zevnějškem. Co se ale stane, když se po nehodě částicového urychlovače ocitnou uvězněni v sérii halucinogenních světů, stvořených na míru jejich hodnotovým systémům? Ve svém raném románu Philip K. Dick nastoluje otázky subjektivního vnímání reality, (ne)možnosti poznání lidské osobnosti na základě vnějšího pozorování a také víry v sebe sama.
Po Planetě, která neexistovala se českým čtenářům představuje již třetí část sebraného povídkového díla Philipa K. Dicka. Podivný ráj obsahuje třiadvacet krátkých próz napsaných v letech 1953 a 1954, tedy stále v raném období Dickovy spisovatelské dráhy, kdy jeho první román teprve čekal na vydání a převážnou část jeho literární tvorby tvořily časopisecky publikované povídky. Soubor obsahuje mimo jiné povídku Zlatý muž, která se v roce 2007 stala předlohou k filmu Next s Nicholasem Cagem v hlavní roli.
Po třetí světové válce ze spálené a zamořené země povstal mocný kult zformovaný kolem architekta celosvětové zkázy Carletona Lufteufela. Služebníci hněvu, jak si jeho uctívači říkají, dali svému bohu nové jméno: Deus Irae. Jednoho rána se nic netušící Tibor McMasters, jeden z nejtalentovanějších umělců své doby, narozený bez rukou a nohou, dozví, že musí podniknout nebezpečnou pouť, aby mohl na fresce zachytit Lufteufelovu božskou podstatu pro budoucí generace věřících. Netuší, že přijetím úkolu na svá bedra vezme osud nejen svůj, ale zároveň celého přeživšího lidstva a možná i samotného Boha. Román Deus Irae napsal Philip K. Dick mezi lety 1964 a 1975 společně se sci-fi spisovatelem Rogerem Zelaznym.
Philip K. Dick se ve svém románu Rádio Svobodný Albemuth, který vznikl v roce 1976, ale publikován byl až v 80. letech, věnuje tématu svých vrcholných filozofujících děl Valis či Temný obraz. Vystupuje tu hrdina s autorovým jménem, který se chce vyhnout světové válce, rozpoutané vyšinutým prezidentem Spojených států amerických, jehož jméno je Ferris F. Fremont (tedy FFF, tedy 666, tedy číslo ďáblovo). Dickův přítel právě začal chytat rádiové signály z vesmíru, které by mohly pocházet jednak od příslušníků neznámé civilizace, ale taky od samotného Boha. Vláda však tuší nebezpečí a kuje plány, jak mimozemskou družici a všechny, k nimž promlouvá, bez skrupulí zlikvidovat.
Postkatastrofický román velmistra žánru sci-fi se odehrává v okolí kalifornského Berkeley a popisuje osud jedné z komunit, které se po atomovém výbuchu snaží přežít na troskách civilizace mezi hordami zmutovaných zvířat. Jediným pojítkem mezi izolovanými komunitami je astronaut Dangerfield uvězněný na orbitě, jenž přeživším lidem přeposílá vzkazy, pouští hudbu a čte romány. Přes katastrofické ladění jde o jeden z nejutopičtějších a nejoptimističtějších Dickových románů, ve kterém autor vyjadřuje svou víru v dobro a lidskost.
Božskou invazi, druhý díl své gnostické „božské“ trilogie, napsal Dick na sklonku života v roce 1980 a tematicky jí navazuje na svůj předchozí román Valis. V Božské invazi, odehrávající se dvě stě let po událostech zachycených ve Valisu, nechává Dick Boha prohrát souboj se zlem a anděla zla Beliála ovládnout svět. Jedinou nadějí se stává návrat Boha ve formě chlapce počatého kolonistkou nehostinné planety vzdáleného hvězdného systému CY30-CY30B. Podaří se novodobému mesiáši porazit Beliála a všechny jeho pozemské kliky a vymanit lidstvo ze zóny zla? Božská invaze je románem o hledání Boha, člověka a božské podstaty v lidech.
