Tomáš Sedláček Knihy

Třetí kniha trilogie úvah Druhá derivace touhy nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací a jí prožívanou katarzí. Jeho obdivuhodně široký záběr a dechberoucí styl z něj udělaly světoběžníka, který je žádaným řečníkem po celé planetě napříč velmi rozsáhlou odbornou škálou. Tématické okruhy třetího svazku: hospodářská politika a růst / u EU / krizí k ekomomice ryzí / my Češi / lidská práva / cizinci v Evropě / cykli(sti)cká společnost / NERV(y) a reformy.

Nelítostné drancování planety ve jménu bezmezného růstu má znepokojivé důsledky, přičemž se většinou hovoří pouze o technických aspektech. Psychologické faktory, které k tomu vedou, zůstávají opomíjeny. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Hojnost často zhoršuje kvalitu našich životů, což dokládá nárůst sebevražd, duševních poruch a nemocí spojených s blahobytem. Autor varuje, že vztah lidské psychiky k touze je chorobný, a je nutné pochopit iracionální impulzy, které to způsobují. Při diskusi o mezích ekonomického rozvoje je důležité se ptát, proč toužíme po nekonečném růstu. Tato tendence je historicky podmíněná a poměrně nedávná. Ještě nedávno jsme žili v agrární společnosti, která se řídila sezónními cykly. Historie Západu je příběhem překonávání tohoto způsobu života a nahrazování expanzí bez hranic. Chceme-li porozumět historii a ekonomii, musíme je zkoumat psychologicky. Původ tohoto vývoje spočívá v nevědomé konverzi našich předků, kteří se báli nekonečna a považovali ho za aroganci. Věříme, že příběhy starých Řeků, které zkoumá autor, nám mohou pomoci znovu uvěřit v prospěšnost hranic.

Vzpomínky líčí dramatické životní osudy příslušníka zahraničního odboje za druhé světové války, který byl v padesátých let vězněn - generála Tomáše Sedláčka.

Přední český ekonom Tomáš Sedláček si společně s publicistou a konzultantem Romanem Chlupatým přizvali k debatě Jorise Luyendijka. Tento nizozemský antropolog a spisovatel zkoumal v londýnské City bankéře coby specifický druh, který´ je podepsán pod nejhlubší krizí globální ekonomiky od Velké deprese ve 30. letech 20. století. Kafkonomie: Z boží vůle bankéř: přináší ve formě živého rozhovoru unikátní vhled do světa lidí, kteří rozhodují o vzniku a toku peněz. Od pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, největšího korporátního krachu v historii USA, uplynulo deset let. Mnohé se od té doby změnilo, ale samotné základy včetně přesvědčení o výjimečnosti bankéřů odolaly. Kniha je volným pokračováním úspěšných rozhovorů Tomáše Sedláčka a Romana Chlupatého s kanadským matematikem Davidem Orrellem a americkým antropologem Davidem Graeberem. Vychází jako třetí závěrečný díl (post)krizové trilogie.

Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa a autora světového bestselleru Dluh: prvních 5000 let. (R)EVOLUČNÍ EKONOMIE: O SYSTÉMU A LIDECH je střetem dvou pohledů na životaschopnost systému, ve kterém žijeme. Férově vedená diskuze reflektuje stále častěji kladenou otázku: Je možné současný dům jen poopravit, anebo je lepší (či nevyhnutelné) ho strhnout a postavit nový o kus dál? Rozhovor nabízí stravitelné, inspirující a místy provokativní zamyšlení nad tématy, která hýbou světem. Tomáš Sedláček, autor mezinárodního bestselleru Ekonomie dobra a zla, zde dostává prostor představit své názory v novém kontextu, který mu evidentně svědčí. Kniha volně navazuje na úspěšný první svazek edice Double, Soumrak homo economicus. Rozhovor Tomáše Sedláčka s kanadským matematikem Davidem Orrellem vyvolal debatu v odborných i laických kruzích, byl přeložen do tří jazyků a vyšel také jako audiokniha.

Člověk duše - vnější. Úvahy nad (ne)končícími otázkami. Úvahy ekonoma Tomáše Sedláčka se ohlíží za událostmi nabitým desetiletím. Jedná se o jednu z nejdelších a nejsouvislejších sérií úvah v českém teritoriu, která ukazuje autorovu názorovou integritu a pestrost myšlenek, široký rozhled a sečtělost, hravost a smysl pro humor.

Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla, přičemž se snaží vrátit ekonomii lidský rozměr a víru v ni. Rozhovor Romana Chlupatého, natočený v létě 2011 v Oxfordu, přináší svěží a srozumitelné zamyšlení nad složitými tématy. Sedláček a Orrell, s inspirativními paralelami z fyziky, biologie či literatury, analyzují základy systému, podněcují k zamyšlení a nabízejí řešení, aniž by je vnucovali. Zároveň dokážou čtenáře pobavit. Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se tentokrát prezentuje jako diskutér, který prostřednictvím otázek a odpovědí zkoumá současnou finanční, politickou a společenskou krizi. Jeho partnerem v diskusi je kanadský matematik a ekonom David Orrell, který sdílí přesvědčení, že skutečné ozdravení vyžaduje odvahu vykročit do neznáma. Sedláček, známý svými nekonvenčními názory, se prosadil i na mezinárodní scéně, jeho kniha byla přeložena do 11 jazyků. Orrell, autor knihy Economyths, kritizuje chybná východiska mainstreamové ekonomie, jež přispívají k probíhající krizi. Roman Chlupatý, novinář a publicista, dlouhodobě spolupracuje s předními ekonomickými tituly a věnuje se tématům mezinárodní ekonomiky a politiky.

Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací a jí prožívanou katarzí. Jeho obdivuhodně široký záběr a dechberoucí styl z něj udělaly světoběžníka, který je žádaným řečníkem po celé planetě napříč velmi rozsáhlou odbornou škálou. První díl trilogie byl nominován na cenu Magnesia Litera za publicistiku. „Laterální myšlení, ochota ubírat se napříč disciplínami, doktrínami a dogmaty, je jedním z mála zbývajících způsobů, jak otřást jistotami společnosti, která se podle temné vize Václava Havla samopohybem řítí k vlastnímu zániku. Tomáš Sedláček se tomuto samopohybu zpěčuje a navazuje tak důstojně na průkopníky laterálního myšlení. Můžeme s očekáváním vyhlížet nejen intelektuální potěšení z ohňostroje nápadů a žonglérské schopnosti držet je současně ve vzduchu, ale především látku k vážnému zamyšlení se nad světem, jeho budoucností i nad námi samotnými.“ Michael Žantovský, ředitel Knihovna Václava Havla

Naše životy se za posledních 20 let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036? Dvacet předních osobností se v unikátním souboru textů zamýšlí nad budoucností svých oborů. Ekonomiku reprezentuje Tomáš Sedláček, sport Petr Čech, politiku Jindřich Šídlo, film Vojta Kotek, podnikání Zbyněk Frolík, módu Vladimír Staněk, víru Marek Orko Vácha, jídlo Petra Pospěchová, technologie Milan Vašina, média Josef Šlerka, vzdělávání Bob Kartous, životní prostředí Bedřich Moldan, soužití na planetě Šimon Pánek, architekturu Adam Gebrian, reklamu Martin Jaroš, češtinu Markéta Pravdová, medicínu Daniel Hořínek, mobilní komunikace Filip Kůžel, hudbu David Gaydečka a společnost Cyril Höschl.

Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 21 jazyků a získala uznání od zahraniční kritiky, včetně prestižních médií jako Financial Times a New York Times. Publikována Oxford University Press, stala se bestsellerem v Německu a Švýcarsku a dočkala se několika divadelních adaptací v evropských městech. Kniha zkoumá, jak naši předkové uvažovali o majetku, vlastním užitku a společenském blahu. Autor čtenáře provádí historií civilizace a ilustruje proměny ekonomického myšlení na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů a filozofa Descartesa. Ekonomie je zde prezentována jako humanitní obor s hlubokými kořeny a souvislostmi, které překračují dnešní chápání. Kniha nabízí víc než jen pohled do historie ekonomického myšlení; ukazuje, jak relevantní myšlenky starých civilizací mohou být pro současnost a jak mohou narušit stereotypy, s nimiž se potýkáme. Autor propojuje ekonomii s filozofií, uměním, náboženstvím a filmem, čímž ji osvobozuje od technické analýzy. V první části hledá ekonomii v mýtech, ve druhé mýty v ekonomii, a obě části nabízejí unikátní pohled na naši dobu a vztah k hmotným i duchovním hodnotám. Kniha získala 1. místo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu.