Mario Livio Pořadí knih

Každý z nás dělá chyby, nikdo není dokonalý. Dokonce ani někteří z největších géniů našich dějin, jak nám vypráví Mario Livio v tomto úžasném a čtivém příběhu o vědeckých chybách a průlomech. Charles Darwin, William Thomson (lord Kelvin), Linus Pauling, Fred Hoyle a Albert Einstein – těchto pět vědců rozšířilo naše znalosti o životě na Zemi, o evoluci Země samé a o evoluci vesmíru, navzdory anebo právě díky jejich chybám. Každý z nich zásadně ovlivnil svůj obor – ale každý z nich také někdy hrubě klopýtl.

Řídí se svět matematikou, která do něj byla předem vložena a my ji jenom objevujeme, nebo si matematiku vytvořili lidé jako jeden z nástrojů k poznávání světa? Jinak řečeno, je matematika dílem Boha či přírody, pevně vetkaným do struktury vesmíru, jak říkají následovníci Platóna, anebo pouhým výtvorem lidí? Toto prastaré dilema ve své nové knize Je Bůh matematik? podrobuje zkoumání astrofyzik a popularizátor vědy Mario Livio. Ve snaze dobrat se odpovědi nás přístupnou formou provádí světem matematického myšlení od Pythagora přes největší postavy dějin matematiky a fyziky až po dnešek. Ukazuje přitom, jak matematika se svými zarážejícími otázkami a důvtipnými odpověďmi neustále prohlubuje naše poznání světa a vesmíru. Česky dosud vyšly Liviovy knihy Zlatý řez (2006) a Neřešitelná rovnice (2008).

Podtitul: Matematika a jazyk symetrií. Mario Livio přichází po cenami ověnčené knize Zlatý řez s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojníkem mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás.Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje — rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Livio spolu s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků živě líčí, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.

Podtitul: Matematika a jazyk symetrií. Mario Livio přichází po cenami ověnčené knize Zlatý řez s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojníkem mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás. Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje — rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Livio spolu s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků živě líčí, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.

Příběh fí, nejpodivuhodnějšího čísla na světě. Izraelský astrofyzik provádí čtenáře „historií fí, nejpodivuhodnějšího čísla na světě“. Iracionální číslo 1,61803..., příbuzné známého pí, odvodili starořečtí matematici z prostého rozdělení úsečky na dva nestejné díly. Zklamání z nepřítomnosti zlatého řezu v lidských výtvorech je v Liviově knize bohatě vyváženo úžasem nad fascinujícími matematickými vlastnostmi tohoto čísla a nad tím, jak se poměr zlatého řezu nečekaně objevuje v celých komplexech jevů vnějšího světa – od nejmenších stavebních částí některých látek přes růst rostlin a živočichů až po strukturu vesmíru.