Iginio Ugo Tarchetti byl italský autor známý svým příspěvkem k literárnímu hnutí Scapigliatura. Jeho díla, často prodchnutá duchem rebelie proti tradiční kultuře, zahrnovala povídky, romány a poezii. Navzdory krátkému životu Tarchetti zanechal nesmazatelnou stopu svým jedinečným stylem a hloubkou zkoumání.
Italský básník a prozaik, který patřil k tzv. milánské bohémě, rozvíjející myšlenky nového realismu, líčí v románě příběh světáckého důstojníka, jenž po prožité milostné idylce k vdané ženě je okolnostmi donucen předstírat lásku k nehezké nemocné ženě, přičemž její silný cit a jeho soucit s ní mu nastraží nečekanou léčku.
Ve stopách svého mistra, E. T. A. Hoffmana, vypráví Tarchetti uhrančivé příběhy, v nichž se realita bipolárně rozpadá. Jeho postavy se setkávají se svými dvojníky, mrtví zasahují do života živých, části původně jednotných celků se rozžívají samostatným životem (jako například amputovaná končetina v povídce Historie jedné nohy), upoutávají na sebe pozornost a probouzejí ve vědomí protagonistů patologické monománie. Tento zájem o fantastické motivy jako nástroje průzkumu skrytých vrstev lidského vědomí činí z Tarchettiho jednoho z raných představitelů evropského modernismu.