Po vřelém přijetí první části osudů nováčka z r. 1813 vydáváme druhý díl vzpomínek, tentokráte jako zkušeného vojáka z "vlády 100 dní". Znamená to konečný pád mohutného císaře. Knihu si přečte s chutí mladý čtenář, jenž neprožil válečná léta, s nemenší chutí ji pročte ten, kdo poznal hrůzy války a řekne si: "Tak se vlastně nic nezměnilo. Vše až do podrobností je nám známo z hrozných let válečných". Ale s odstupem teprve čtenář poznává cenu lidského života za cíle velmi pochybné.
Děj románu se točí kolem pařížské burzy za druhého císařství a kolem finančních magnátů a jejich nohsledů. Jde především o bitvu mezi dvěma konkurenčními bankami - Všeobecnou a Gundermannovou. V postavě Gundermanna je zpodoben nejvýznamnější člen rodiny Rotschildů. Vedle nesympatických postav jako je nemocný multimilionář, asketicky žijící o sklence mléka, nebo jeho protivník Saccard, poživačný svůdce žen, najdeme v románu i světlé charaktery, jako třeba mladíka Busche nebo paní Karolínu.
Původní název Vernovy knihy zněl En Magellania a příběh se odehrává v archipelagu Magellanova průlivu, oddělujícího Ohňovou zemi od jihoamerické pevniny. Román zkoumá spor mezi anarchismem, socialismem a komunismem a je netypickou „robinzonádou“. Sleduje osudy více než tisícovky vystěhovalců, jejichž loď „Jonathan“ ztroskotala na opuštěném ostrově Hoste. Očekávali pomoc od chilského státu, který však místo toho vyzval osadníky, aby zde vybudovali svobodnou kolonii, což mělo prokázat obyvatelnost Magellanie. Vystěhovalci se rozhodli usadit na ostrově a zachránili dostatek prostředků ze ztroskotané lodi. Pomocníkem „trosečníků“ je Kaw-Djer, který se zřekl civilizace a žije s indiány v souladu s přírodou. Jeho vzdělání a lékařské znalosti jsou pro indiány cenné. Prvním guvernérem kolonie se stává Francouz Ferdiand Beauval, socialistický demagog, jehož vedení přináší chaos a hlad. Po roce je svržen a Kaw-Djer, ač anarchista, se postaví do čela kolonie, aby ji stabilizoval. Po osmi letech se vytváří civilizovaný stát, který odolává vpádům patagonských indiánů. V roce 1893 však nalezení zlata vyvolává anarchii a boje mezi dobrodruhy. Po krvavém střetnutí Kaw-Djer vítězí, ale v roce 1894 je kolonie obsazena chilskou armádou. Unavený Kaw-Djer abdikuje a odchází do samoty, přičemž svému nástupci zanechává odkaz: „Znej jen jediný cíl: spravedlnost! Jen jedinou nenávist: otroctví! Jen jedinou lásku: svobodu!“
Jules Verne se svým rozsáhlým cyklem knih s názvem Podivuhodné cesty zapsal do dějin literatury jako otec francouzského či světového vědecko-fantastického románu. V románu s názvem Ledová sfinga se pokusil navázat na amerického spisovatele Edgara Allana Poea, který ve svých Dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma vyprávěl fascinující příběh o plavbě lodi do jižních moří.
Románový seriál předrevoluční a revoluční Francie líčí události z léta a podzimu r. 1789. Literární zpracování nejvýznačnější epochy francouzských dějin nese všechny znaky svého tvůrce. Čtenář sleduje napínavý děj a osudy známých hrdinů. Vyšel aj pod nazvem Ange Pitou . Třetí část cyklu Velké francouzské revoluce Mémoires d'un médecin
