Jarosław Grzędowicz Knihy

Vuko Drakkainen, průzkumník a agent-samotář, dostane za úkol nalézt na dosud neprozkoumané planetě tým ztracených vědců. Přistává na světě s civilizací na úrovni raného středověku, kde funguje magie a na člověka číhají četná nebezpečí. Kniha Pán ledové zahrady je výjimečným počinem v nepříliš rozšířeném žánru science-fantasy, kombinující romantiku a temnotu fantasy příběhů s vědeckou uvěřitelností a logičností klasické vědecké fantastiky. Román získal v roce 2006 nejvyšší polské literární ocenění žánru science fiction, Cenu Janusze Zajdela. Přeložil Robert Pilch.

Moc zavazuje, obzvlášť ve spojení s magií. Představte si, že jste se stali bohy – a někdo vás chce téhle vlastnosti zbavit! Nikdo neví, co se děje se skupinou vědců. Vuko Drakkainen je má najít a přivést na Zem, nebo zabít a zahladit stopy. S takovou misí přichází na Midgaard – svět, na němž existuje rasa inteligentních bytostí, i magie. Mezitím už někteří dávno zemřeli a další sáhli po magii a prohlásili se za bohy. Nikdo se nechce vrátit. Žádný z nich neodevzdá ochotně moc, kterou získal. Vuko prochází zeměmi Midgaardu a hledá krajany, aby dokončil misi. Splní svůj úkol? Ledová zahrada počtvrté otevírá své brány, tiskne k zemi a ohromuje jako Zahrada pozemských rozkoší Hieronyma Bosche.

Vstoupíte-li, odhoďte naděje. Zhasnou obrazovky, oslepnou monitory, utichnou telefony. Zůstane jen magie a Síla. Stačí pouze čtyři Pozemšťané, kteří jsou naplněni Silou, aby z planety Midgaard stvořili učiněné peklo. Vuko Drakkainen následuje stopy jejich děsivého šílenství s jasným úkolem - zlikvidovat, poslat zpátky na Zem, nebo je pohřbít hluboko pod zem. Potíž je v tom, že oni se stali bohy. Pilíř, císařský syn, kráčí vstříc svému osudu a hledá záchranu pro svůj svět, který je odsouzený ke zkáze...

Svět je v plamenech a Ardžuk, amitrjským jménem Terkej Tendžaruk, vládce Tygřího trůnu, Plamenná standarta, Pán světa a První jezdec, je přinucen prchat z vlastní země, aby uchránil svůj život i budoucnost Amitraje před vyznavači Podzemní Matky. Navrátil se Kodex země a on zůstal sám – malý chlapec, ještě ne muž, avšak zároveň jediný potomek královského rodu. V hadrech, špinavý a unavený prchá nocí a skrývá se ve stínech. Je poslední nadějí svého národa, jenž vlastně ani není jeho… A Vuko Drakkainen? Ten je Stromem… Pokračování Pána ledové zahrady, románu na pomezí science fiction a fantasy, který získal v roce 2006 nejvyšší polské literární ocenění žánru science fiction, Cenu Janusze Zajdela. Přeložil Robert Pilch.

Klid, je to jen fikce. Nebo že by…? Takže věříte tomu, co vidíte… Střezte se! Známé a bezpečné bývá zrádné. Můžete zbloudit, když půjdete jednou z cest, zatímco v dosahu zraku je mnoho jiných. Budoucnost otevírá miliony možností, ale je to současnost, co vás zaskočí. Přemístěte kámen a impérium se zhroutí. Takže důvěřujete rozumu… Evidentně byste měli navštívit dílnu vycpávače zvířat, vstoupit na palubu U-Bootu, přežít Loisettin polibek, přečkat sibiřskou vánici nebo ochutnat speciality Východu. Zve vás autor Pána Ledové zahrady. Toto je sbírka jeho povídek, plná podivných věcí, silných hrdinů a temných tajemství. Jejich počet je… 13. První vydání. -- zdroj: www.legie.info --

V románu nás autor zavede do říše Polosnu. Do světa Pomezí a pod trnový kříž, na němž visí natažený mnich. Poznal tajemství tohoto světa a musel kvůli němu zemřít. Zanechal však svému příteli svéráznou závěť: hledej hluboko a nacházej odpovědi. Takže přítel bere brokovnici, nasedá na motorku BMW a vrací se do ulic, v nichž se převaluje jen popel a prach… Samostatný román, který získal Cenu Janusze Zajdela. Ukázka na obálce knihy: Pamatoval si, jak blábolil do sluchátka. Jazyk jako zdřevěnělý kolík v ústech, jež mu připadaly cizí. Vlastní křik, odrážející se od stěn a stropu. Křik, kterým se dusil, zatímco k sobě tiskl tělo osvobozené z pout. A pak něco, co ani nedokázal vyslovit. Byl to chlad. Náhlý ledový závan, který mu pokryl tělo jinovatkou. A potom se zjevila postava. Černá, rozmazaná jako nepovedená fotka. Silueta vystoupila přímo z počmárané zdi, oblečená do nevýrazné peleríny, černé jako kouř z hořící pneumatiky. Neměla obličej, jen ptačí zobák jako maska lékaře z časů morových epidemií. Ještě zahlédl, jak jí z obou rukou vyčnívají žlutavé, zakřivené čepele. Měl jsem zpocené dlaně a cítil se, jako by se můj hrtan postupně naplňoval ledovou rtutí. Věděl jsem, co můj synovec viděl. Říkám jim skeksové.

Władza uzależnia, szczególnie w połączeniu z magią. Wyobraź sobie, że stałeś się bogiem – ktoś miałby cię tego stanu pozbawić? Nie liczą się sentymenty, dobro wspólne, misja i przyjaźń. Vuko Drakkainen samotnie rusza na ratunek ekspedycji naukowej badającej człekopodobną cywilizację planety Midgaard. Pod żadnym pozorem nie może ingerować w rozwój nieznanej kultury. Trafia na zły czas. Planeta powitała go mgłą i śmiercią. Dalej jest tylko gorzej. Trwa wojna bogów. Giną śmiertelnicy. Odwieczne reguły zostały złamane. Księga pierwsza kultowego cyklu, która w jednym roku zgarnęła Zajdla, Nautilusa, Sfinksa i Śląkfę.

Pan z Wami!I ogród jego. W stylu Grzędowiczowskim. Mroczny. Bujny okrucieństwem, co na manowcach ludzkiej duszy zakwita. Upiorny niczym świat z płócien Boscha.On zstąpił z Ziemi i rozkazał Ludziom Wężom brać wszystko. Siali strach i terror. Oni byli Wężami. Reszta - karmą dla Węży.Tropiący Go Vuko wie już, że świat, do którego trafił ma, jak włócznia, dwa ostrza: życia i śmierci, dobra i zła. Nie ma środka. Nie ma nie wiem. Wybierasz rękojeść w dłoni albo ostrze w brzuchu. Decydujesz w ułamku sekundy. I raz na zawsze. Ręce, ewentualnie, umyjesz potem. Z krwi.Nafaszerowany magią, naszpikowany akcją. Nie spoczniesz, póki nie skończysz.

Władza… Wystarczyło zaledwie czworo obdarzonych jej pełnią Ziemian, by z planety Midgaard uczynić istne piekło. Vuko Drakkainen podąża śladami ich przerażającego szaleństwa. Z misją: zlikwidować! Odesłać na Ziemię, lub pogrzebać na bagnach. Problem w tym, że oni stali się… Bogami. Filar, cesarski syn, mimo młodego wieku zaznał już losu władcy i wygnańca, wodza i niewolnika. Podąża ku przeznaczeniu, szukając ratunku dla swego skazanego na zagładę świata. Nafaszerowany magią, naszpikowany akcją. Nie spoczniesz, dopóki nie skończysz.