Edvard Stanislavovič Radzinskij

Edvard Stanislavovič Radzinskij (rusky: Эдвард Станиславович Радзинский; narozen 29. září 1936, Moskva, Sovětský svaz) je ruský spisovatel, historik, autor biografií, historických próz, divadelních her a filmových scénářů.

Absolvoval moskevský Institut historie a archivnictví (dnešní Státní humanitní univerzitu). V roce 1960 byla v Moskevském divadle uvedena jeho první divadelní hra "Můj sen...Indie" (Мечта моя… Индия). Všeobecně známým se stal poté, co režisér Anatolij Efros uvedl v Divadle umění leninského komsomolu jeho hru „104 stránek pro lásku“ (104 страницы про любовь), která se posléze stala předlohou pro filmové zpracování. Od tohoto momentu se staly další hry populární a byly nasazovány v divadlech po celé zemi i v zahraničí.

Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 napsal několik knih v rámci série Záhady dějin. Je autorem knihy o Stalinovi, která vychází z pramenů ruských tajných archivů. Popisuje v ní kremelský boj o moc, krátce po Leninově smrti. Napsal také faktografický román o posledním ruském carovi Mikuláši II. a konci jeho rodiny. Obě knihy se staly bestsellery. Poslední kniha se zaměřuje na dalšího cara Alexandra II.

Divadelní představení vzešlé z jeho historické trilogie „Lunin“ , „Hovory se Sokratem“ a „Divadlo z dob Nerona a Seneky“ jsou uváděny také v zahraničí. V posledních letech píše populárněhistorické knihy o tragických etapách ruských a světových dějin, stejně jako o významných postavách. Vydává v řadě zahraničních nakladatelstvích jako jsou Doubl day, Simon and Schuster, Bertelsman, Mondadory, Norsted, WSOY, NHK, Hodder and Stoughton.