Margaret Meadová byla americká kulturní antropoložka, která často vystupovala v masmédiích, kde popularizovala antropologické poznatky pro moderní západní život. Byla obhájkyní rozšířenějších sexuálních norem v kontextu západního náboženského života. Její zprávy o údajně zdravém postoji k sexu v tradičních kulturách Tichomoří a jihovýchodní Asie výrazně ovlivnily "sexuální revoluci" 60. let. Ačkoli byla respektovanou akademičkou, její práce byla nakonec kontroverzně zpochybněna.
The book details Margaret Mead's eight-month study of the Mountain Arapesh people in Papua New Guinea during 1931-1932. It explores their unique culture characterized by simplicity, sensitivity, and a strong sense of cooperation among community members. Mead's observations provide valuable insights into the social dynamics and values of the Arapesh, highlighting their distinct way of life in contrast to Western norms.
Dílem o pohlaví a temperamentu se uzavírá i vrcholí oceánský, „jihomořský“ cyklus, trilogie, jež z Meadové učinila jednou provždy nejen autoritativní antropologickou osobnost, nýbrž otevřela cestu i k mediální, veřejné dimenzi své autorky. Tato práce je zkoumáním, jak tři primitivní společenství seskupují své sociální postoje podle temperamentu (tedy podle rysů připsaných každému pohlaví jako příslušně „maskulinních“ nebo „femininních“), aby nakonec vyústila v často citovaný ultrarelativistický závěr, že mnohé, ne-li všechny osobnostní rysy, ať už mužské, nebo ženské, jsou s pohlavím spojeny právě tak málo jako oděv, mravy nebo pokrývka hlavy.
Focusing on cultural relativism, this collection of essays offers a framework for future ethnological surveys in anthropology. It aims to deepen understanding and provide a basis for planning research within contemporary society. The assembled statements serve as a guide for scholars looking to explore and analyze cultural contexts more effectively.
Kniha Kulturní vzorce patří k nejznámějších klasickým dílům kulturní antropologie. Je zároveň teoretickým základem pro pochopení kulturního relativismu. K tomu autorka vybírá tři extrémní příklady kultur – pueblanský kmen Zuňiů z Nového Mexika, obyvatele ostrova Dobu poblíž Nové Guineje a západokanadské indiány Kwakiutly. Na jejich příkladech se snaží ukázat, že každá kultura má své morální a estetické prvky, jimž můžeme porozumět pouze tehdy, když budeme na kulturu nahlížet jako na celek a z hlediska jí samé. Každá kultura je zároveň autorkou vylíčena tak mistrně, že kniha je poutavou četbou i pro naprosté laiky. Ruth Benedict (1887–1948) byla americká kulturní antropoložka, představitelka kulturního relativismu. Její přístupný a popularizační způsob psaní přispěl k tomu, že se v 60. letech stala téměř kultovní autorkou různých studentských hnutí. Česky vyšla i její kniha Chryzantéma a meč (2013).
