Šimona Loewensteinová Knihy

Druhá část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší„ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.

Třetí a závěrečná část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionali­zované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.

Elektronický deník čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století.Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům.Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil. Deník 2038 vznikl v Německu, kde už dnes radikální menšina bojující za svou představu dobra, přinutila zbytek společnosti k životu v institucionalizovaném pokrytectví…

Popularizační monografie kriticky, nicméně se zanícením provázející čtenáře bohatými zákoutími myšlení jednoho z nejsvéráznějších a zároveň nejzajímavějších českých filosofů.

Emanuel Rádl ist ein origineller tschechischer Philosoph unseres Jahrhunderts. Diese Arbeit stellt eine deutsche Erstmonographie des bedeutenden Denkers dar. Mit Ausnahme des ersten Kapitels, das Rádls Person, Leben und Werk sowie dessen Interpreten darstellt, ist die Einteilung der Arbeit systematisch. Es werden jeweils die erkenntnistheoretischen Grundlagen seiner Philosophie, das damit zusammenhängende Weltbild, seine Geschichts- und Kulturphilosophie sowie politische Philosophie untersucht und dargestellt.

Die kritische Auseinandersetzung mit der deutschen Geschichte in der Debatte um den deutschen „Sonderweg“ ergab zwar keinen zwangsläufigen kausalen Zusammenhang zwischen bestimmten historischen Fehlentwicklungen und dem Nationalsozialismus; es konnte aber ein spezifisches „Sonderbewußtsein“ festgestellt werden, das einen wesentlichen Faktor für die allgemeine Akzeptanz der nationalsozialistischen Ideologie darstellte. Viele der damit zusammenhängenden Denkweisen haben die gesamte politische und gesellschaftliche Entwicklung der Bundesrepublik mitgeprägt, ihre Institutionen, politische Struktur und öffentliche Meinung beeinflußt. Trotz radikaler Absage an Traditionen des Nationalismus und Militarismus und des allgemeinen gesellschaftlichen Wandels waren bestimmte historisch überlieferte Haltungen, Denkmuster und Verhaltensweisen weiterhin wirksam oder tauchten in verschiedenen Kontexten immer wieder auf. Von Bedeutung sind dabei nicht so sehr die sich allmählich wandelnden oder auch verschiedenen Trends unterliegenden politischen und gesellschaftlichen Ansichten, sondern die formale Struktur des deutschen „Sonderdenkens“, die sich trotz anderer, sogar entgegengesetzter Inhalte kaum geändert hat.

Traditionelles chinesisches und europäisches Denken werden oft als unterschiedlich betrachtet, wobei meist nur thematisch verwandte Inhalte verglichen werden. Dennoch zeigen bestimmte Aspekte des klassischen chinesischen Taoismus erstaunliche Ähnlichkeiten mit dem jüngeren europäischen Liberalismus, der aus anderen historischen Motiven entstand. Diese Gemeinsamkeiten betreffen nicht nur nebensächliche Details, sondern die zentralen Prinzipien beider Lehren, deren wesentliche Inhalte trotz kultureller Unterschiede übereinstimmen. Der klassische Taoismus postuliert eine spontane Selbstorganisation der Welt und ihrer Untersysteme nach einem dialektischen Prinzip, das auch im europäischen Liberalismus zu finden ist. Beide Theorien betrachten die menschliche Gesellschaft als ein sich selbst regulierendes System und sehen menschliche Eingriffe als Störungen an. Dies führt zu einer ablehnenden Haltung gegenüber staatlicher Tätigkeit, die sich im taoistischen Prinzip des Nichtstuns des Herrschers und in den liberalen Theorien der Machtbeschränkung widerspiegelt. Auch die Handlungsmaximen und das Postulat der Freiheit weisen gemeinsame Aspekte auf. Zudem gibt es parallele Abweichungen vom klassischen Liberalismus, die Ähnlichkeiten mit späteren Umdeutungen des Taoismus zeigen. Durch den Vergleich von theoretischen Prinzipien und gesellschaftlichen Konzepten werden diese Gemeinsamkeiten systematisch erörtert.