Robert Graves
24. červenec 1895 – 7. prosinec 1985
Robert von Ranke Graves (24. července 1895 – 7. prosince 1985) byl anglický badatel, literární kritik a spisovatel (básník i romanopisec). Během svého dlouhého života vytvořil více než 140 děl. Jeho otcem byl anglicko-irský spisovatel Alfred Perceval Graves, matka byla německého původu.
Robert von Ranke Graves byl anglický básník, romanopisec, kritik a badatel. Pocházel z početné středostavovské rodiny, narodil se roku 1895 ve Wimbledonu v Anglii. Jeho otec Alfred Perceval Graves byl dobově oblíbený anglo-irský básník. Matka pocházela u rodiny německých intelektuálů, otec byl historik Otta von Ranke.
Po středoškolských studiích na elitní Charterhouse School získal Graves stipendium na St John's College na Oxfordské univerzitě. Začátkem 1. světové války však narukoval a bojoval na francouzské frontě. V červenci roku 1916 byl těžce raněn a ocitl se dokonce na seznamu padlých. Uzdravil se, i když za cenu trvalého poškození plic. Z Francie se vrátil po zbytek války do Anglie.
V letech 1918–29 žil Robert Graves v prvním manželství. Roku 1926 ukončil studium na univezitě v Oxfordu, poté vyučoval na univezitě v Káhiře. Brzy se však vrátil do Anglie a rozvedl se. Od roku 1929 pak žil na Mallorce s americkou básnířkou L. Ridingovou, roku 1936 ji však museli opustit kvůli španělské občanské válce. Na Mallorku se Graves opět vrátil až rok po 2. světové válce.
Roku 1934 vydal Graves svou nejúspěšnější knihu Já, Claudius. S použitím klasických zdrojů zkonstruoval a složitý a přesvědčivý příběh života římského císaře Claudia. Příběh pak dále pokračoval knihou Claudius Bůh (1935).
Od roku 1939 žil Graves s Ridingovou v Pensylvánii. Po jejich rozchodu se vrátil do Anglie, kde započal nový vztah s Beryl Hodgeovou, svou pozdější druhou manželkou (vzali se roku 1950 na Mallorce). V letech 1954–55 působil Robert Graves na univerzitě v Cambridgi, v letech 1961–66 pak byl profesorem poezie na univerzitě v Oxfordu.
Robert Graves zemřel koncem roku 1985 po dlouhé nemoci a pozvolné mentální degeneraci. Zanechal po sobě osm dětí.
Robert Graves byl jedním z nejvšestrannějších anglických spisovatelů. Jeho rozsáhlé dílo, asi 140 svazků, zahrnuje básně, prózy, eseje o literatuře a mytologii, biografie, knihy pro děti, překlady a adaptace. Graves se sám považoval především za básníka. Jeho poezie se vyznačuje napětím mezi romantikou a jejím chladným zhodnocením, mezi láskou a hrůzou, zkoumáním alternativ. Inspirujícími východisky mu byly staré balady, keltská hrdinská a lidová poezie a básně T. Hardyho. Verše začal Robert Graves psát jako student, debutoval již v roce 1916 během své vojenské služby na frontě. Celkem vydal téměř dvě desítky sbírek.
Ačkoliv Graves své historické romány (např. Já, Claudius a Hrabě Belisarius) považoval spíše za komerční díla, byl jako romanopisec značně uznáván. Řadu Gravesových próz zahájily jeho rané vzpomínky z dětství a války (např. Ztracená léta).
V celém svém díle se Robert Graves trvale obrací k anglickým dějinám a antickému starověku. Svých hlubokých znalostí využil při tvorbě historických románů Já, Claudius (který byl později i zfilmován) a Claudius bůh a jeho žena Messalina, v nichž podal autor svěží pohled na historické postavy a události starověkého Říma. Komerčně úspěšný byl životopis T. E. Lawrence (Lawrence z Arábie). Zájem o antickou literaturu vedl Roberta Gravese k četným překladům z řečtiny a latiny a rozsáhlému přehledu a výkladu řecké mytologie (Řecké mýty,1955)
Robert Graves je také autorem řady souborů esejů (Přehled moderní poezie, Obyčejný asfodél, Nejvyšší privilégium, Oxfordské projevy o poezii).