Otřesné svědectví jednoho z mála vězňů, kteří přežili vyhlazovací tábor v Treblince, kde bylo zavražděno několik set tisíc polských Židů. Svědectví o tom, co se dělo v této továrně na smrt zveřejnila rodina až po smrti autora. Rajchman přežil v Treblince deset měsíců. Když propukla v r. 1943 v táboře vzpoura, podařilo se mu uprchnout. Dožil se konce války a vystoupil jako svědek v několika procesech s válečnými zločinci. V táboře pracoval jako třídič šatstva, nosič mrtvol, "holič" či "zubař". Jeho výpověď je otřesná. Je to svědectví a obžaloba. Autor popisuje skutečnosti, které neměly být nikdy zveřejněny, tak jako se ani on neměl nikdy vrátit mezi živé.
