Josef Kebza

Josef Kebza (*10.6.1933 v Lučenci (Slovensko) - †2.12.1990 v Olomouci), důstojník, básník, prozaik a překladatel.

Vyrůstal na Slovensku, kde jeho otec působil jako voják z povolání. Matka byla původem Maďarka. Roku 1939 se rodina přestěhovala do Čáslavi, kde se otec stal obecním úředníkem, po válce do České Lípy. Kebza se tu vyučil příručím v textilním obchodě (1950) a vystudoval vyšší hospodářskou školu (mat. 1954). 1954–65 sloužil v armádě: po ukončení vojenského leteckého učiliště (1956) se stal vojenským pilotem. 1958–59 byl tlumočníkem ve štábu vojenského přidělence čs. velvyslanectví v Káhiře, 1963–64 leteckým instruktorem v Indonésii, krátce služebně působil i v Sýrii, Indii a Číně. 1961–66 absolvoval deset semestrů dálkového studia češtiny a angličtiny na FF v Olomouci. Po odchodu z armády žil převážně v Přerově. Pracoval většinou jako tlumočník a exportní referent v různých organizacích a výrobních podnicích: nejprve v Přerově a 1967–73 souběžně i v Praze, poté v Olomouci (1976–78), Novém Boru (1979–81) a opět v Přerově. 1978–79 byl překladatelem technické literatury ve svobodném povolání pro Videopress. První básně publikoval v Obraně lidu 1955, dále přispíval povídkami do Čs. vojáka, Křídel vlasti, Rudého práva, Nové svobody (Ostrava), Literárního měsíčníku, Kmene aj. Je autorem rozhlasových her Rozhodování (1985) a Zadní brána (1986), podle románu Odchod bez řádu byla natočena dvoudílná televizní hra Agras 01 (1988, r. Alois Müller, sc. V. Šebela). Kebza se jako prozaik i básník opíral především o osobní zážitky letce v cizích zemích. Básnická prvotina A co by řekla Kendedés shrnuje autorovy dojmy z cest (zvláště po Indonésii a Egyptě) a v jednoduchých melodických verších s bieblovskými ohlasy vypovídá o jeho vztahu ke krásám i sociální tragice života v rozvojovém světě. Akční prózy Výška (o konfliktu mezi láskou a povoláním) a Letka Sarangan (o československé vojenské pomoci Indonésii za vlády prezidenta Sukarna) jsou založeny na prověrce lidských charakterů extrémními situacemi a akcentují smysl pro zodpovědnost a vzájemnou solidaritu. Naproti tomu ve výrobním románě z exportního oddělení strojírenského podniku (Odchod bez řádu) se autor soustředil na kritiku lidí, kteří jdou slepě za kariérou, penězi a mocí. Konvenčnímu rozvržení konfliktů a morálních hodnot odpovídá i výrazová tradičnost Kebzových próz.