Jindřich Zogata

Jindřich Zogata (*6.8.1941), básník a prozaik. Narozen v Jaworzynce v Beskydech, hranicemi států dělených na české, polské, slovenské a německé. Pochází z rolnické rodiny. Otec Pavel Zogata byl legendární gajdoš, zpěvák a vypravěč. Improvizoval své příběhy vycházející z genotypů gorolů, lidí žijících v horách.(Gajdošský rod Zogatů). Rodiče v době komunistické agrese udrželi kamenitý grunt a nedali se zkolektivizovat. Slezsko, dělené po staletí mezi Slezany, Moravany, Poláky, Čechy, Slováky, Němce a Židy, kde nedůvěra stávala se ideologií, nebylo a není pospolité. Pouze náboženství pomáhalo věřit. Národovci, nacionalisté a dobyvatelé uhlí a železa od Ostravy rozbíjeli symbiózu a kulturu míst a vztahy mezi lidmi do kořenů rodin. Malost velikášství koryfejů zůstavila vydrancovanou zem. Od roku 1945 žije v československém Slezsku. Základní školu absolvoval v Jeseníku nad Odrou, Kunwaldě, přeonačeném na Kunín a v Bukovci u Jablunkova. Přes netvorskou zvůli všem nadřazených tajemníků KSČ vystudoval Jedenáctiletou střední školu v Jablunkově, maturoval v roce 1957 a Vysokou školu zemědělskou, nyní Mendelovu univerzitu v Brně. Promoval roku 1962. Krátce působil v Československé akademii zemědělských věd v Brně, potom v institucích pro kulturu okresu Frýdek-Místek a Karviná. Podepsal 2000 slov. Od roku 1969 do roku 1974 byl zaměstnán v dělnických profesích na ostravsku a pracoval s rodiči na gruntě. Po zákazu být soukromým rolníkem odešel roku 1974 do Brna. Vnucené práce pokračovaly u Technické a zahradní správy („mistr nad blázny“) do roku 1993, kdy přijal místo správce Národní kulturní památky parku Špilberk - bývalého mocnářského žaláře národů, změněného na kulturní instituci, kde působil do roku 2004. Nebyl a není v žádné politické straně. Pěstuje stromy na Špilberku. Zcesty. V cestách nerostou.

Publikovat začal v literárních časopisech 60.let, Host do domu, Červený květ, Plamen, Sešity pro mladou literaturu, Literární noviny, v Polsku a jinde. Tři jeho sbírky připravené k vydání v nakladatelstvích Československý spisovatel, Mladá fronta, Profil, censoři po roce 1968 hodili do stoupy. Ve tvorbě používá novotvary a dialektizmy obrazné mluvy genoelementů míst svého dětství a mládí. Debutoval zásluhou přátel v Brně povídkami Dvory, oddíl knihy Stříbrné rybky. Psal občas fejetony pro denní tisk a rozhlas Brno a Ostrava. Televizní film Gajdoš, pod krycím jménem Kamila Smyčková natočila podle jeho scénáře Ostravská televize. Film byl oceněn prvními cenami na festivalech v Moskvě a New-Yorku. Organicky publikuje po roce 1989. Manželka Mirka Z. je malířka. Ilustruje většinu jeho knížek. Žijí v Brně a na samotě v Těšínských Beskydech.

Bibliografie 1985 Dvory (sborník tří autorů Stříbrné rybky), Blok 1988 Veřejná zeleň, Blok 1990 Obrázky na skle, Profil 1990 Šípkový růženec, Maban 1991 Dým ohnic, Profil 1993 Samoty vzdálené až na počátek, Sfinga 1994 Díry, Zvláštní vydání 1994 Psí víno, Sfinga 1994 Den světelného roku, Petrov 1995 Mýtiny , Tilia 1996 Dědictví zmizelých píšťal, Tilia 1996 Oves na střechách, Tilia 1996 Rozsochy, Sursum 1997 Zvony odletěly do krajin, Sursum 1997 Hlídače květin nikdo neuhlídá, Petrov 1998 Černý vzduch, Zvláštní vydání 1998 Dřevěné pyramidy, Tilia 1999 Když kvetou fazole, Sursum 1999 Podnájem v panelové pustině, Sursum 2000 Cirkus DNA, Sursum 2000 Zdaleka blízké, Tilia 2001 S koně dolů /vězni špilberští/, Sursum 2002 Lámání biochleba, Větrné mlýny 2002 Sporá místa, Tilia