Jindřich Zelený Knihy

Předvedení Husserlova programu radikálně historické kritiky vědy a filosofie. Projekt transcendentální fenomenologie je zapracován do dějinných souvislostí konstituce, sedimentace a rozkrývání smyslu vědeckého či filosofického postoje ke světu. Fenomenologie je pak sama zahlédnutá jako určité historické vyústění tendencí a nároků filosofie jako takové. „Krize“ vznikla v souvislosti tří přednášek roku 1935 a zůstala nedokončená. 2. vydání, reprint.

Autor rozebírá svéráznou logickou výstavbu Marxova ekonomického díla jako vědeckého systému, pojetím zcela nového v dějinách vědy. Nejde však o práci historickou. Marxovo řešení některých otázek pomáhá procesu dialektickomaterialistické integrace v soudobém vědeckém myšlení a shromažďuje látku pro marxistickou obecnou metodologii soudobé vědy. Jeho dialektickomaterialistickou strukturálně genetickou analýzu proniká autor z mnoha hledisek.Osvětluje vztah logického a historického, vztah příčinnostní, roli matematického a formálně logického vyvozování apod.

Rozbor se snaží doložit, jak Marxovy názory souvisí s vývojem německé transcendentální filosofie, vyvolané Kantovým učením. Autor analyzuje a interpretuje Marxovy kritiky Hegela v jejich jednotlivých etapách, zvláště ty, které spadají do Marxova vývojového období od Ekonomicko-filosofických rukopisů z r. 1844 k Německé ideologii z r. 1845-1846. Jedním z předních úkolů práce bylo pozitivně se vyrovnat s literaturou (Löwith, Calvez, Popitz aj.), která -třebaže z nemarxistického hlediska - se zabývá Marxovým poměrem k filosofické tradici tak, že teoreticky argumentuje a je založena na důkladné znalosti látky.

Sborník, sestavený z výňatků Marxových, Engelsových a Leninových prací a korespondce, dává nahlédnout do myslitelského díla tvůrců filozofie nového typu - marxismu-leninismu. Tato nová revoluční filozofie, jejíž teoretický základ tvoří dialektický a historický materialismus, umožňujevysvětlení nejen ekonomických, ale i nadstavbových jevů. (2., rozšířené vydání)

Kniha úvodu do filosofie, sestávající jednak z přednášek k jednotlivým filosofickým pojmům a v druhé části pak z rozboru některých z klasických textů.

--- Enterprise Java Beans 3 (EJB3) jsou řízené, serverové komponenty umožňující modulární tvorbu podnikových aplikací. Specifikace EJB3 je součástí množiny aplikačního programového rozhraní (API) definující Java Enterprise Edition (Java EE). EJB3 vychází z vlastností klasických Java Beans. Cílem EJB je oddělit business logiku aplikace od prezentační (viz např. JSP) a persistentní vrstvy (viz CRUD operace), ale také zajistit předpoklady pro integraci s ostatními technologiemi – JMS, JNDI a CORBA. Vývojáři podnikových systémů tak mohou využívat výhody plynoucí z užití EJB – znovu-použitelnost kódu, oddělení logiky aplikace, transakční zpracování, bezpečnost, jednodušší testování a integrace apod. Ve specifikaci EJB je také detailněji popsáno, jakým způsobem má aplikační server spolu s EJB kontejnerem poskytovat základní funkcionalitu (persistenci přes Java Persistence API, transakční zpracování, řízení souběžného přístupu, události pomocí JMS, jmenné a adresářové služby JNDI, bezpečnost – JCE a JAAS, nasazení softwarových komponent na aplikační server, vzdálené volání procedur pomocí RMI-IIOP, zpřístupnění business metod ve formě webových služeb).