Pavel Taussig Pořadí knih (chronologicky)

Hana Pavla Taussiga, známého jako autor Chlapec, který přežil pochod smrti, čtenáře přenáší do padesátých let, kdy mladá Hana nastupuje jako doručovatelka ve Státním nakladatelství beletrie. Taussig, jako pamětník, přesně zachycuje atmosféru a události v národních podnicích pod vedením zvláštních šéfů, odhaluje zásady (ne)fungování nakladatelství a celého státního zřízení. Předkládá živou momentku tehdejšího světa plnou dobových hlášek a průpovídek, napsanou lehkým a pestrým jazykem, který osloví i ty, kteří tuto dobu nezažili. Absurdní vyprávění o absurdních časech je lidské, pravdivé a smutné, ale zároveň velmi vtipné, kdy ironii a sarkasmus střídá čistý humor, který čtenáře upřímně rozesměje. Jazykové prostředky souzní s barevnými a plastickými charaktery, a celý příběh má dynamiku. Hanino mládí a optimismus kontrastují s dramatickou situací doby, kdy se musí vyrovnat s nuceným odchodem ze školy a uvězněním otce; její naivita se dostává do sporu s intrikami „kádrovníků“. Hana tak není jen příběhem doby, ale příběhem člověka, v němž se tato doba odráží a mění ho, ať chce, nebo ne.

Jsou lidé, kteří sbírají léčivé byliny a suší si je pro zdraví vlastní osoby a svých blízkých. Filmový historik Pavel Taussig sbírá již mnoho let přímo léčivé rady, o které se dělí s vámi, milé čtenářky a čtenáři. Dědkovské rady filmové historika vycházely několik let s úspěchem v časopisu Xantypa a ty nyní vycházejí i v knižní podobě – opepřené o zajímavé a poutavé postřehy ze světa filmu a kultury vůbec.

Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta? U mnohých s tím lze polemizovat. Největší bohém prvorepublikových filmů Žid Hugo Haas byl v nucené emigraci a životy i práci ostatních filmařů, možná víc než koho jiného, od nástupu fašismu přes komunistické řádění, semílalo soukolí dějin. Nahlédněte do zákulisí filmových studií!

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? O čem si povídal Marián Labuda s filmovým Otíkem maďarsky? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další. Pavel Taussig se již půlstoletí setkává s těmi, kdož se tvorbě českých filmů upsali, a nyní, v roce, kdy slaví nejen český a československý film, ale i autor této knihy jubileum, se přišel podělit o tato setkání v rozhovorech, které vedl s filmovými tvůrci během posledních čtyřiceti let.

Císařův pekař, král Já I. i maršál Göring! Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných. A ty jeho filmy, na které se zapomnělo, zase rozhodně patří mezi pozoruhodné – např. ruský Pád Berlína či Pětadvacátá hodina s Anthony Quinnem. A nelze nepřipomenout zcela výjimečnou filmovou férii Až přijde kocour Vojtěcha Jasného. Renomovaný filmový historik představuje ve své nejnovější knížce Werichovo FILMfárum!

České filmové trháky, které s nadšením sledovaly a sledují statisíce diváku, mohly často vypadat jinak, než jak je známe. Během natáčení se měnila jména režiséru, účinkovat v nich měli jiní herci, některé původní scény vyškrtla cenzura a další naopak vznikly spontánně až na place. Přední filmový historik a publicista Pavel Taussig na základe mnohaleté práce v archivech a stovek setkání s významnými režiséry, scenáristy nebo herci přináší jedinečný pohled do zákulisí českého filmu. Vznik slavných snímku sleduje od dob první republiky po současnost. Na světlo vytahuje zapadlé perličky, předkládá neotřelé postřehy, nepřehlíží drobnosti. O překvapivé informace není nouze.

Sledujte osudy i tvorbu hereckých hvězd, jejichž záře na českém filmovém nebi neslábne! Sledujte spolu s renomovaným filmovým historikem Pavlem Taussigem osudy i tvorbu hereckých hvězd, jejichž záře na českém filmovém nebi neslábne! Každého roku přibývá bohužel dost umělců, jejichž životní příběh se uzavřel, a oni už také mají své čestné místo na filmovém nebi vedle svých předchůdců či kolegů. Autor hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností, jakými bezesporu byli a jsou Jan Tříska, Květa Fialová, Jiří Kodet, Petr Čepek, Jiřina Jirásková, Míla Myslíková, Jiří Krytinář a mnoho dalších herců. Kniha navazuje na úspěšnou publikaci „Hvězdy českého filmového nebe“, v níž Pavel Taussig mapoval příběhy herců, kteří nás opustili o desetiletí dříve.

Cesta do hlubin hercovy duše. Když se objevila v úplně první, ještě němé filmové verzi Dobrého vojáka Švejka (1926), vojenská patrola s eskortovaným Švejkem, hlediště tehdejších biografů rozezvučel smích publika. Jeden z vojáků byl menší a silnější, druhý zase hubený čahoun, kterému sražené rukávy a nohavice jen spoře zakrývaly ruce a nohy. Na filmové plátno prvně vstoupil, vlastně rázným vojenským krokem vpochodoval, Jindřich Šolle, v té době už oblíbený kabaretní a divadelní komik, známý divákům pod jménem Jindřich Plachta. „Směšný a jímavý zároveň! S jak jemnou mírou pro lehkou a výstižnou linii i pronikavou črtu kreslí herec Plachta portrét laskavého vědce…“ tak vykresluje Pachtovo herectví kritik kultovního filmu Cesta do hlubin hercovy duše. Zvláštní vnitřní neklid a nedůvěra ve vlastní schopnosti ho po celý život hnely do nových angažmá. Nicméně patřil k nejobsazovanějším hercům své doby. Známe ho hlavně z komedií, jeho vytáhlé tělo bylo samo o sobě gagem. Jaká však byla komikova skrytá tvář? Pavel Taussig přináší hercův životní příběh, včetně nových či opomíjených skutečností. Rovněž odhaluje jeho vznikající pochybnosti o komunistickém režimu, jehož ideologii dlouho upřímně věřil a na jehož podporu byl ochoten natáčet i filmové agitky.

Květiny patří k tomu nejkrásnějšímu, co příroda vytvořila. Rozmanitých, prostých i roztodivných druhů rostlin naleznete na lukách, v lesích i v zahrádkách nespočetně. Ponořte se s námi do jejich kouzla a prožijte květinový rok! Věřte, že pro úplný a celistvý zážitek, stačí pro každý měsíc v roce jedna rostlinka, ať je to měsíček, levandule, pampeliška, mateřídouška či obyčejná kopřiva. Květinový rok doplnil osvědčenými „dědkovskými radami“ a zajímavými postřehy ze světa filmu i literatury spisovatel Pavel Taussig.

V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil. Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945.

Druhý díl pentalogie o historii zlínských filmových ateliérů se věnuje poválečnému období do počátku 60. let. Úvodní historický nástin pojednává o dokumentárních snímcích, o rozmachu loutkových děl H. Týrlové a K. Zemana, nakonec o začátcích hrané tvorby pro děti a mládež. Po něm následují rozhovory s H. Týrlovou, J. Pinkavou a K. Zemanem. Sborník pokračuje stručnou filmografií snímků z dílny cestovatelů J. Hanzelky a M. Zikmunda. Kapitoly o filmových laboratořích a stavebním rozvoji zlínských ateliérů a o architektonické tváři Zlína v daném období tvoří soubor řady fotografií. Mezi ně je vložen krátký výňatek z disertační práce o vzniku Filmového festivalu pracujících ve Zlíně.

Žijí mezi námi a vždy žili – skuteční hrdinové, na které se velmi brzy zapomnělo, či zůstali odsud úplně neznámými. Je však též mnoho vpravdě překvapivých hrdinských příběhů ze života poměrně známých osobností. Existuje i nespočet příběhů opravdových hrdinů, kteří stáli na okraji dějinných událostí, ale zůstali téměř neznámými. Patří mezi bezesporu herec Oldřich Nový, koncem války deportován od pracovního tábora, protože se odmítl rozvést s židovskou manželkou, a tím jí zachránil život. Josef Skupa byl uvězněn za satirické vystoupení, do vězení se dostaly pro výstrahu i loutky Spejbla a Hurvínka! Alois Jirásek – komunisty zprofanovaný spisovatel, podepsal jako jeden z prvních Manifest spisovatelů a riskoval popravu. Lidický farář Josef Štemberka – nyní navržen na svatořečení, ač směl Lidice 1942 opustit, šel s ostatními muži na popravu, aby jim ulehčil přípravu na smrt. Hospodyně dr. Horákové – zachránila manžela Milady Horákové před zatčením. Jaroslav Žák, rebel z recese a autor literárních předloh slavných filmových „študáckých" komedií, se nové totalitě nechtěl přizpůsobit… Tyto – a řadu dalších reálných příběhů, které jsou mnohdy napínavější než filmové thrillery – připravil pro naše čtenáře renomovaný spisovatel a badatel Pavel Taussig.

Vlasta Burian je v povědomí Čechů znám především jako filmová hvězda první republiky. I v době okupace zářil Burian na stříbrném plátně v českých komediích, které měly u porobeného obyvatelstva navodit pozitivní pocit a dojem idylického života v kulisách Protektorátu. Kolaboroval přitom, po válce odsouzený a zostuzený Burian, anebo ne? Jaké byly poválečného osudy tohoto herce? Málokdo ví, že pracoval i jako pomocná síla na krkonošské boudě ... Kniha přináší nově objevená fakta a vzpomínky očitých svědků.

České filmy pro pamětníky s Hugo Haasem v hlavní roli známe z televizních obrazovek všichni. Jeho život po roce 1939, kdy byl coby osoba židovského původu na hodinu vyhozen z Národního divadla, odešel z Čech, zahrál si na Broadwayi, natočil téměř čtyřicet filmů v Hollywoodu a po letech se nakrátko do Prahy vrátil, však již tak známý není. Pavel Taussig přináší čtenářům strhující příběh vypovídající nejen o osudových cestách herce, ale i o jednom z nejkrutějších století v české histori

Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo nebo zůstali úplně neznámí. Velitel posádky, která se jako jediná v roce 1939 bránila okupantům, autor hudby nejznámějších večerníčků, odsouzený v 50. letech k trestu smrti, služka u Heydrichů, která riskovala život pro druhé, sestra Franze Kafky, jež pomáhala židovským dětem, nebohá Anna Letenská ve své poslední roli s oprátkou na krku, popravený profesor příbramského gymnázia, jehož osud inspiroval vznik povídky a filmu Vyšší princip, a další zapomenutí hrdinové jsou ti, jejichž pohnutou životní pouť poutavě vylíčil Pavel Taussig, jeden z autorů televizního cyklu, tentokrát v knize, která by mohla mít další podtitul: O české statečnosti!

Oblíbený cyklus Komici na jedničku vysílá Česká televize od roku 2011, čtenáře stejnojmenné knihy nyní zveme na setkáni s osobnostmi českého humoru, které si zcela jistě zaslouží tu nejvyšší známku! Jaké byly osudy protagonistů nejoblíbenějších českých veseloher v průběhuuplývajícího století? Kdo byl nazýván českým bratrem Olivera Hardyho a kdo byl považován za vicekrále komiků? Vydejte se s námi po stopách těch, kdo dokázali vzbudit úsměv v jednom okamžiku!

Rozmarný príbeh osemnásťročnej doručovateľky z prostredia nemenovaného vydavateľstva krásnej literatúry v Bratislave. Odohráva sa v päťdesiatych rokoch minulého storočia, keď bolo ľahko dostať sa do väzenia, čo sa podarilo aj Haninmu otcovi. Napriek poľutovaniahodnej skutočnosti je to príbeh veselý, chvíľami azda až príliš.

Pročítáme-li životopisy významných osobností, nebo jestliže nám ony dají nahlédnout v publikovaných vzpomínkách do svých osudů, nemůžeme si nevšimnout, jak často hovoří o svých maminkách a za co všechno jim vyslovují vděk. Nejen za dar řeči - ne náhodou hovoříme o mateřském jazyku. A již od svatého Václava nás až doteď provází zajímavá skutečnost: život a dílo významných osobností bývají mnohem výrazněji ovlivněny matkou, než otcem. Pavel Taussig, publicista a spisovatel, filmový historik a scénárista, se rozhodl nechat maminky některých slavných jedinců vyjít z anonymity a vzdát jim tak hold za jejich obětavost, s níž své děti, převážně syny, doprovázely na cestě ke slávě. Výběr byl spontánní, snažil se vypodobnit maminky osobností, které jej oslnily svým významem. A je jistě logické, že mnohá jména nalezneme i na předních místech v nedávné anketě Největší Čech. Kniha pojednává o maminkách slavných osobností z oblasti historie, politiky a veřejného života, vědy, literatury, divadla, filmu i výtvarného umění a je vyzdobena mnoha unikátními fotografiemi. Může tak být nejen zdrojem příjemných chvil nad poučnými i dojemnými medailony, ale zejména krásným vánočním dárkem nejen všem maminkám.

Vydáno u příležitosti XXVI. roč. semináře Filmový smích.

Atraktivní otevírání ,,třináctých komnat´´slavných českých filmů v podání filmového historika Pavla Taussiga.

Autor zachytil životní a uměleckou cestu populární herečky, která vystoupala až na herecký Olymp. Jiřina Šejbalová vystudovala operní zpěv, její slibně započatou kariéru však ukončila hlasová indispozice. Filmaři se snažili stvořit z půvabné dívky dobový erotický symbol a naši první filmovou ženu-vamp. Dlouholetá členka činohry Národního divadla ovšem záhy prokázala své nesporné herecké schopnosti a později i talent k tvorbě literární. Kniha přináší také ukázky z tohoto díla a je doplněna málo známými fotografiemi. Vychází ke stému výročí hereččina narození (17. 9. 1905) a představuje Jiřinu Šejbalovou jako lidsky a umělecky výjimečnou osobnost.

Podstatně rozšířené vydání jedné z nejúspěšnějších knih filmového historika Pavla Taussiga, který systematicky sleduje osudy i tvorbu hereckých hvězd, jejichž záře na českém filmovém nebi neslábne. Od roku 2001, kdy vyšlo první vydání této knížky (s názvem České filmové nebe), přibylo bohužel dost umělců, jejichž životní příběh se uzavřel, a oni už také mají své čestné místo na filmovém nebi vedle svých předchůdců či kolegů. Autor hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností. Kromě doplněné fotografické přílohy je kniha nově opatřena i filmografií jednotlivých herců.

V knize o hereckých osudech se znovu a jinak, než na divadelním jevišti či plátnech kin, potkáme například s J. Marvanem, Z. Štěpánkem, J. a E. Steimarovými, M. Kopeckým, O. Scheinpflugovou, B. Bohdanovou a mnoha dalšími osobnosti českého hereckého nebe.

Autor s pomocí archivních materiálů, dobových článků, rozhovorů, životopisných vzpomínek a fotografií představí dvě výrazné osobnosti starší české kinematografie. Uspěšné profesionální dráhy obou herců se ve šťastném okamžiku nerozlučně spojily v rolích typického manželského páru a jejich společné filmy patří dodnes v televizních reprízách k nejsledovanějším.

Autobiografické postřehy a svérázné komentování vlastních fotografií ze života soukromého i profesionálního. Herečtí kolegové, kamarádi a lásky, které V. Brodský na své životní cestě potkal, s ním mnohdy nekráčeli dlouho, přesto v jeho letmém vzpomínání mají zvláštní místo. Osud V. B. byl však určen a tato předtucha se v knížce obráží. Změnil se výběr posledních fotografií, objevily se některé jiné výroky Kniha je doplněna seznamem divadelních, filmových a televizních rolí Vlastimila Brodského a doslovem Pavla Taussiga.

Kniha známého filmového historika o jedné z nejpopulárnějších dvojic českého filmu. Z boubelaté Toničky Valečkové, ze které chtěla mít maminka švadlenu, vyrostla nejznámější česká filmová maminka Antonie Nedošínská, Theodor Pištěk ztvárnil během své strmé herecké kariéry přes tři sta filmových postav. O životní a umělecké pouti obou hereckých partnerů vypovídá tato knížka sestavená z archivních materiálů, dobových článků, rukopisných vzpomínek a množství méně známých fotografií.

Osudy 55 českých hereckých hvězd, které již nejsou mezi námi, jejichž záře však neslábne.

Kniha obsahuje tři literární scénáře, jejichž filmové podoby přinesly naší kinematografii filmového Oscara. Literární předlohy tří snímků, které se natrvalo zapsaly do dějin českého i světového filmu - Obchod na korze (1965), Ostře sledované vlaky (1967) a Kolja (1996).

Kniha obsahuje v úvodu soupis všech českých filmových veseloher od roku 1930 do roku 1997. Hlavní částí knihy jsou výsledky hlasování čtenářů a diváků v anketě Veselohra století. Hlasování je rozděleno po dekádách a vždy je v krátkém medailonu představeno 10 nejlepších veseloher daného období. Publikace je doplněna černobílými fotografiemi.

Hlavní hrdina je starý mládenec František Louka, který se pro peníze ožení s Ruskou. Situace se zamotá v okamžiku, kdy mu nechá svého malého syna Kolju na starosti. Chlapec neumí česky a z počátku si ti dva vůbec nerozumí. Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... Nakonec se spolu spřátelí.

Publikace seznamuje s méně známými pracemi autorů - filmovým librety. Každý z nich je zastoupen dvěma texty.Tyto základní texty jsou doplněny souborem článků, které se zamýšlí nad podstatou a vývojem filmu a komentářem k filmům natočeným dle jejich libret.

Podtitul: sprechende schnappschüsse aus dem Realen schilda. Kniha svérázných kreslených politických anekdot. Se souběžným anglickým a německým textem. Z češtiny přeložili Paul Wilson a Pavel Taussig. Exilové vydání.

Po svém „deníčku“ z koncentračních táborů se Pavel Taussig představuje čtenářům jako autor povídek. Jeho doménou je především ironie a satira. Těmito zbraněmi si „na paškál“ efektně, přitom ale kultivovaně a inteligentně bere všemožné -ismy schizofrenní doby české i slovenské historie, jejíž protiřečení, absurdní glorifikace, mylné ideologie a nesmysly všeobecně stály za původem mnoha nepochopitelných situací. Povídky jsou natolik autentické a hodnověrné, že nejen pamětníci nemohou pochybovat o jejich reálné podstatě. Jsou stejně absurdní jako doba, ze které vyšly. Literární humoresky Pavla Taussiga, které původně vyšly roku 1985 v nejprestižnějším exilovém vydavatelství 68 Publishers, jsou pestrým jazykem vyprávěné příběhy vypointované s aforistickou přesností a protkané ironií a sarkasmem.

Publikace vydaná k 100. výročí narození a 60. výročí smrti J.Haška s životopisnými daty, obsahuje filotéku s použitými tématy z díla J.H..

Texty uspořádal, obrazovou dokumentaci vybral a předmluvu napsal Pavel Taussig.