Pavel Taussig Pořadí knih

Hana Pavla Taussiga, známého jako autor Chlapec, který přežil pochod smrti, čtenáře přenáší do padesátých let, kdy mladá Hana nastupuje jako doručovatelka ve Státním nakladatelství beletrie. Taussig, jako pamětník, přesně zachycuje atmosféru a události v národních podnicích pod vedením zvláštních šéfů, odhaluje zásady (ne)fungování nakladatelství a celého státního zřízení. Předkládá živou momentku tehdejšího světa plnou dobových hlášek a průpovídek, napsanou lehkým a pestrým jazykem, který osloví i ty, kteří tuto dobu nezažili. Absurdní vyprávění o absurdních časech je lidské, pravdivé a smutné, ale zároveň velmi vtipné, kdy ironii a sarkasmus střídá čistý humor, který čtenáře upřímně rozesměje. Jazykové prostředky souzní s barevnými a plastickými charaktery, a celý příběh má dynamiku. Hanino mládí a optimismus kontrastují s dramatickou situací doby, kdy se musí vyrovnat s nuceným odchodem ze školy a uvězněním otce; její naivita se dostává do sporu s intrikami „kádrovníků“. Hana tak není jen příběhem doby, ale příběhem člověka, v němž se tato doba odráží a mění ho, ať chce, nebo ne.

Jsou lidé, kteří sbírají léčivé byliny a suší si je pro zdraví vlastní osoby a svých blízkých. Filmový historik Pavel Taussig sbírá již mnoho let přímo léčivé rady, o které se dělí s vámi, milé čtenářky a čtenáři. Dědkovské rady filmové historika vycházely několik let s úspěchem v časopisu Xantypa a ty nyní vycházejí i v knižní podobě – opepřené o zajímavé a poutavé postřehy ze světa filmu a kultury vůbec.

Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta? U mnohých s tím lze polemizovat. Největší bohém prvorepublikových filmů Žid Hugo Haas byl v nucené emigraci a životy i práci ostatních filmařů, možná víc než koho jiného, od nástupu fašismu přes komunistické řádění, semílalo soukolí dějin. Nahlédněte do zákulisí filmových studií!

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? O čem si povídal Marián Labuda s filmovým Otíkem maďarsky? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další. Pavel Taussig se již půlstoletí setkává s těmi, kdož se tvorbě českých filmů upsali, a nyní, v roce, kdy slaví nejen český a československý film, ale i autor této knihy jubileum, se přišel podělit o tato setkání v rozhovorech, které vedl s filmovými tvůrci během posledních čtyřiceti let.

Císařův pekař, král Já I. i maršál Göring! Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných. A ty jeho filmy, na které se zapomnělo, zase rozhodně patří mezi pozoruhodné – např. ruský Pád Berlína či Pětadvacátá hodina s Anthony Quinnem. A nelze nepřipomenout zcela výjimečnou filmovou férii Až přijde kocour Vojtěcha Jasného. Renomovaný filmový historik představuje ve své nejnovější knížce Werichovo FILMfárum!

České filmové trháky, které s nadšením sledovaly a sledují statisíce diváku, mohly často vypadat jinak, než jak je známe. Během natáčení se měnila jména režiséru, účinkovat v nich měli jiní herci, některé původní scény vyškrtla cenzura a další naopak vznikly spontánně až na place. Přední filmový historik a publicista Pavel Taussig na základe mnohaleté práce v archivech a stovek setkání s významnými režiséry, scenáristy nebo herci přináší jedinečný pohled do zákulisí českého filmu. Vznik slavných snímku sleduje od dob první republiky po současnost. Na světlo vytahuje zapadlé perličky, předkládá neotřelé postřehy, nepřehlíží drobnosti. O překvapivé informace není nouze.