Věnceslav Černý Knihy

Kniha popisuje švédský útok na Polsko. Vysoká polská šlechta zaměstnaná vnitřními neshodami jim neklade odpor. Pouze malá část skládající se především z rytířů bojuje jak proti Švédům tak proti zrádcům. Švédové dobudou Varšavu i Krakov. Po útoku Švédů na poutní míso Jasná Hora Jasna góra se však Poláci vzbouří. Poutní místo mají v takové úctě, že bez ohledu na nebezpečí začnou napadat a ničit menší švédské posádky. V tom okamžiku sebere zapuzený král Jan Kazimír všechny síly a vyrazí do protiútoku. Partyzánská válka Švédy vysiluje a především ji nemohou vyhrát. Když oddíl zaútočí, zničí malou švédskou posádku a pak je rozpuštěn, prostě není možné vyhrát. Švédové jsou postupně vytlačeni ze země. Polský protiútok přenese válku do Dánska. Polsko zvítězilo.

Mistr Jan Hus patří mezi nejvýznamnější postavy české a evropské historie. Fascinující příběhy jeho duchovního zápasu a lidské tragédie patří k základním kamenům náboženské reformace, která přinesla křesťanskému světu převratné impulsy. Do Husových posledních dramatických šesti let promítá F. J. Čečetka celý kazatelův život v poutavém historickém románu.

Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.

Pan Wołodyjowski si zoufá po smrti milované ženy Anuše. Nevěří totiž, že by ještě někdy v životě mohl být znova šťastný a odejde do kláštera. Leč v nouzi poznáš přítele - veselý pan Zagłoba se svého druha rozhodne dostat zpátky mezi lidi. A pak už se objeví ona, mladá a veselá Baška… Jenže opět zaduní válečné bubny a na Rzeczpospolitou se valí turecká vojska. Pan Wołodyjowský dobře ví, že polský šlechtic nemůže v takové situaci ležet s mladou ženou za pecí, ale musí bránit vlast. „Malý rytíř“ opět vyráží do boje. Kniha je posledním dílem a vyvrcholením Trilogie Henryka Sienkiewicze. Ačkoliv zde potkáme známé postavy z předchozích částí, je možné ji číst jako samostatný román.

Soubor obsahuje povídky: Robinson na Otavě, Svalený balvan, Dědova vina a Pytlák.

Vyprávění ze života dětí z italské obecné školy odehrávající se v 2. polovině 19. stol. nabádá k úctě k rodičům a učitelům i lásce k vlasti. Příběh Enrica, žáčka italské základní školy, který si formou deníku zapisuje své každodenní zážitky. Jeho bezelstný a naivní pohled podává obraz o síle a kráse dětského vidění světa. Kniha, jež před více než sto lety vyšla poprvé, je i dnes dokumentem o době svého vzniku, člověku a jeho snech.

Dobrodružné, fantastické a tajemné příběhy desetiletého Daniela a jím vysvozeného trpaslíka, skřítka zvaného Zelená čepice.

V jediném svazku se sešly dvě mimořádně úspěšné knihy (Čtení o hradech a Čtení o zámcích a městech), v nichž autor barvitým vyprávěním provází čtenáře českou historií, skutečnými událostmi i bájemi a pověstmi, které se váží k hradům z doby rytířské, časů Přemyslovců, Lucemburků, husitů i pozdějších. Začteme se do dějů doby rudolfinské, historek o slavných alchymistech, pověsti o Petru Vokovi a pětilisté růži, o popravách vzbouřenců či bitvě na Bílé hoře, o třicetileté válce, Valdštejnovi - až do novověku, kdy v půli 17. století vypukl strašný mor a došlo ke vzbouření hladových sedláků. I v době největšího temna však autor vidí paprsky světla. Eduard Petiška, osvědčený vypravěč bájí, pověstí i pohádek, svou krásnou knihou říká, že nejsme sami, že patříme kořeny k našim předkům a neseme v sobě navěky jejich nejlepší odkaz. Proto bychom měli znát vlastní historii, tak jako jednou naši potomci by měli vědět, čím jsme žili dnes my.

Psychologický román trochu se vymykající Sienkiewiczově tvorbě.