Pavla Hermannová Knihy

Knížka z prostředí léčebného ústavu pro tělesně i mentálně postiženou mládež vypráví o mnoha lidských osudech a akcentuje právo těchto lidí na normální život a lidské štěstí.

Umění má pevné a nenahraditelné místo ve vzdělávacím procesu. Výchovně-vzdělávací charakter má i poezie. Záleží především na učitelích, zda chtějí a dovedou využívat potenciál básní a působit slovem na své žáky. Autorka vyzdvihuje básnictví a hledá odpovědi na otázky, kdo je básník, co je vědění. Zamýšlí se nad učitelem, nad dialogem, hledá v sobě…

Knížka Z deníku učitelky líčí skutečně události, které většinou prožila osobně autorka, postavy v knize mají pouze odlišná jména a pohlaví, upraven je sled některých příběhů. Můžete takto nahlédnout pod pokličku reálných školních dnů na základní škole, o kterých autorka píše čtivě, často s nadhledem a humorem. Možná se vám místy vybaví vše školní léta, zamyslíte se či zasmějete a možná se po přečtení rozhodnete pro učitelskou dráhu. Co říká k práci ve školství autorka? "Škola je místo bez nudy. Čas tak ubíhá rychle a jeden silný zážitek střídá druhý. Neskákejte padákem ani z mostu - beze učit. Má to zajímavý a jedinečný smysl, i když vám možná vzroste spotřeba meduňkového čaje a vína..."