Výbor obsahuje osm povídek (Jeden a druhý břeh mostu, Svatá kulkol, Počátek eposu, Velikonoce, Boldynovy začátky, Prázdné oči, Nehoda v Krasnostavu a Ultima Thule) z díla významného polského prozaika, publicisty a šéfredaktora časopisu Literatura. Náměty pro své povídky, vyznačující se dramatičností a publicistickou zkratkou, čerpal z tragických událostí druhé světové války.
Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.
Společenský román zachycuje na pozadí složitých poměrů v Polsku těsně před touto válkou a zejména pak během ní příběh dívky, která jde vytrvale za svým milostným citem, nedbajíc přehrad společenských a později i politických překážek, přičemž svého cíle dosahuje vždy již jen jako milenka ženatého muže.
Dějištěm románu je Polsko těsně po druhé světové válce, kdy se země, zvláště venkov, těžce vymaňuje z chaotických poměrů, do nichž ji uvrhla válka. Jeho hrdiny jsou komunisté, kteří obětavě, často i za cenu vlastního života, obnovují v zemi řád a zákon, maří snahy domácí i zahraniční reakce o návrat k předválečným poměrům a dosazení statkářsko-plukovnické vlády a postupně ji uvádějí na cestu vedoucí k budování pokojného a šťastného života všech.
Bylo to dva roky po válce, kdy z Varšavy vyjela přeplněným vlakem čtyřka šestnáctiletých chlapců k Mazurským jezerům. Tam na ně čekala loď Atalanta, mahagonem vykládaná přepychová plachetnice. Jenže tu byl kámen úrazu — ani jeden z chlapců, přestože se teoreticky o jachtingu naučili všemu, ji neuměl řídit. Ale jak to k odvážnému mládí patří, vydali se na Velkou plavbu, která jim přinesla řadu překvapení a dobrodružství. Těžko všechna je vyjmenovat, snad postačí jen náznak, že se chlapci setkávali s několika tajemnými lidmi a záhadami, jež dlouho nemohli proniknout a pochopit. Tak třeba je tu usměvavý pan Balbiňski, shodou podivných okolností jdoucí ve stopách chlapců až na státní statek v Gořijalkách, kde přes to, že jsme ve dvacátém století, straší ve vysoké zámecké věži. Vysvětlení „jádra temnot“ bylo ohromující — nejen proto, že byli odhaleni velmi nebezpeční lidé, ale že k němu největším dílem přispěl ten ze zdánlivě nejméně odvážných, romantický a nepraktický Ondřejek Vaverko, u něhož by nikdo nepředpokládal takovou statečnost a hrdinství. Ale nejen napínavá a detektivní je Putramentova kniha. Jak to u prázdninového románu není ani jinak možné, je prostoupena jiskřivým, rozesmávajícím humorem. Úsměvný prázdninový román Putramentův je určen mládeži a s chutí si jej přečtou i dospělí, kteří mají rádi romantiku slunečného léta.
Román o tragických událostech v Polsku v září 1939 čerpá zejména z prostředí vládních a vojenských kruhů, z nichž autor do svého románu uvádí řadu postav historicky věrných. J. Putramentovi, který se věnoval diplomatickému povolání, podařilo se proniknout do intrikánského ovzduší vládních činitelů, kteří osnovali malicherné pikle i ve chvílích nejzávažnějších, kdy se rozhodovalo o budoucnosti země a jejího lidu...
"Skutečnost" byl název týdeníku, který vydávali vilenští studenti v době před druhou světovou válkou, v němž hlásali pokrokové ideje, které se staly trnem v oko vládním úřadům. Tak se stalo, že pod směšnými záminkami byl časopis zastaven a redaktoři pozatýkáni. Poté následoval monsterproces v němž byli redaktoři žalováni pro protistátní zločiny.