Carson McCullersová, americká autorka, se proslavila svými romány, které se často řadí do jižanského gotického žánru. Její díla pronikavě zkoumají pocit duchovní izolace a osamění, které prožívají ti, kteří stojí na okraji společnosti. McCullersová vyniká v zachycení složitosti lidské duše a jejích bojů s osamělostí a neopětovanou láskou. Její styl, který někteří popisují jako jižanský realismus, je inspirován ruským realismem a odráží hluboké porozumění lidským slabostem.
Umělecky nejzdařilejší román americké spisovatelky a dramatičky, autorky amerického Jihu (1917–1967). Zachycuje v mistrné formě dětského vyprávění se všemi jeho nedůslednostmi i s nenapodobitelným viděním světa dospělých vzrušené a naivní představy dvanáctileté dívky při svatbě jejího staršího bratra. Román, který autorka později zdramatizovala, byl i zfilmován.
Carson McCullersová se řadí svým nepříliš obsáhlým dílem k nejlepším spisovatelům amerického Jihu. Její jméno se uvádí společně zvláště se jmény Trumana Capoteho a Eudory Weltyové. Dvě novely obsažené v tomto svazku jsou skvosty nejen v tvorbě autorky, ale i mezi novelami americké poválečné literatury. Balada o smutné kavárně (1951) je strhujícím příběhem tragického životního osudu slečny Amelie, hrbáčka Lymona a darebáka Marvina Macyho. Každý z nich trpí neopětováním svého milostného citu a každý z nich krutě zraňuje svého oddaného milence. Rozsáhlejší novela Svatebčanka (1946) vypráví o jiném druhu osamělosti – o dospívání. Dvanáctiletá hrdinka se v malém, klidném městečku ve společnosti černé hospodyně Berenice a malého, neduživého kamaráda Johna Westa nudí. Velkou událostí je svatba jejího bratra, ve které dívka vidí příležitost, jak se konečně začlenit do života. Při čekání na tuto událost si ani nevšimne, že každý den ztrácí kousek nevinnosti a krásné naivnosti svého dětství a že až příliš rychle přechází do světa dospělých. Předmluvu napsal Radoslav Nenadál.
Román americké spisovatelky McCullers, patřící k jejím nejzávažnějším dílům. Jeho děj se odehrává na americkém Jihu a je rozdělen do několika vzájemně se prolínajících pásem, z nichž každé má svého hrdinu. Jde tu o tragicky vyhrocené střetnutí názorů staré generace, zastávající nepsané zákony a zvyky, s mladou generací černochů i bělochů, uvědomujících si nesmyslnost rasových předsudků. Doslov „Paralely života a umírání“ napsal Radoslav Nenadál.
Podle tohoto psychologického románu natočil režisér R. E. Miller v roce 1968 světově proslulý film s dvojnásobnou nominací na cenu Americké filmové akademie Oscar. Ospalé americké městečko se stává dějištěm mozaiky osudů několika na první pohled zcela nesourodých hrdinů. Ohraničený svět, kam jen vzdáleně pronikají vnější dramatické události rozbouřené doby, vnímáme dychtivýma očima dospívající dívky Mick, hledající svou první lásku a sexuální zkušenost, či zrakem hluchoněmého Johna, který vinou nemoci přišel o jediného přítele. Svůj pohled má i stárnoucí a zkušenostmi oplývající Biff, jehož hospoda je ideálním prostředím, kde se spřádají nitky příběhů malých i osudových.
Podle tohoto psychologického románu natočil režisér R. E. Miller v roce 1968 světově proslulý film s dvojnásobnou nominací na cenu Americké filmové akademie Oscar. Ospalé americké městečko se stává dějištěm mozaiky osudů několika na první pohled zcela nesourodých hrdinů. Ohraničený svět, kam jen vzdáleně pronikají vnější dramatické události rozbouřené doby, vnímáme dychtivýma očima dospívající dívky Mick, hledající svou první lásku a sexuální zkušenost, či zrakem hluchoněmého Johna, který vinou nemoci přišel o jediného přítele. Svůj pohled má i stárnoucí a zkušenostmi oplývající Biff, jehož hospoda je ideálním prostředím, kde se spřádají nitky příběhů malých i osudových.
Začátkem čtyřicátých let panuje v jedné americké vojenské posádce klid před bouří, kterou však nerozpoutají zbraně druhé světové války. Zdejší truchlivé živoření určuje šedivá uniformita kasáren, umocňovaná zralými barvami okolní podzimní přírody, jež protagonistům příběhu věstí zánik. Čtveřice postav z důstojnických vilek na okraji vojenského prostoru uvízla ve spletenci nevěry, sobectví, ctižádosti a utajovaných zálib natolik, že zúčtování na sebe nenechá dlouho čekat. Do života manželů Pendertonových a Langdonových vstoupí další postava a dovede novelu o lidech neschopných překročit vlastní stín až k nemilosrdnému vyústění. Prózu jedné z nejvýraznějších amerických autorek, vycházející v češtině poprvé, roku 1967 úspěšně převedl na filmové plátno John Huston. Do rolí manželů Pendertonových obsadil Elizabeth Taylorovou a Marlona Branda.