Frank Herbert Pořadí knih

Duna, kultovní bestseller Franka Herberta, se odehrává v rozlehlé mezihvězdné feudální společnosti v daleké budoucnosti. Toto proslulé dílo světové science-fiction vypráví příběh Paula Atreida, jehož rodina získává do držení pouštní planetu Arrakis – jediný zdroj nejvzácnější a zároveň nejdůležitější suroviny ve vesmíru. Duna poprvé vyšla v roce 1965 a její věrné adaptace v podobě grafického románu se teď zhostili Brian Herbert, syn Franka Herberta, a Kevin J. Anderson, které deník New York Times ocenil jako jedny z nejlépe prodávaných autorů. Román rozplétá komplikované vztahy mezi politikou, vírou, ekologií, technologiemi a lidskými emocemi a vrcholí střetem imperiálních mocností usilujících o ovládnutí Arrakisu. Fantastický a poutavý příběh Duny plný dobrodružství, mystiky, ekologie a politiky vizuálně ztvárnili Raúl Allén a Patricia Martín, kteří tuto úžasnou klasiku představují nové generaci čtenářů.

Oficiální komiksová adaptace filmové Duny s Timothéem Chalametem a Zendayou v hlavních rolích.Planeta Arrakis, známá také jako Duna, ukrývá tajemnou substanci propůjčující lidem takřka neomezenou moc. Do nehostinného písečného světa se vydává vévoda Atreides, kterého padišáh imperátor pověří těžbou vzácné látky. Vévodova skupina se však ocitne v pasti přichystané rodem Harkonnenů. Uniknout se podaří jen Paulu Atreidesovi a jeho matce Jessice. V poušti potkávají místní obyvatele, kteří věří v dávné proroctví. Je možné, že by právě Paul mohl být jejich dlouho očekávaným spasitelem?

Klasický Herbertův román opět dokazuje jeho mimořádnou schopnost nenechat děj jen tak plynout, ale domýšlet důsledky událostí a učiněných rozhodnutí. Přelidněný svět usilovně hledá nové životní prostory a proto jsou divoká území zbavována nenasytného hmyzu, který je činí neobyvatelnými. Jedním z nich je i Mato Grosso, které Joao Martinho se svými kolegy čistí chemickými i fyzikálními prostředky. Avšak hmyz se nějak vrací zpět přes neproniknutelné vibrační bariéry. A z džungle se šíří fámy o obrovských hmyzích exemplářích a lidech s hmyzíma očima.

Entomolog Nils Hellstrom se pouští do realizace svého Projektu 40, který považuje za vyvrcholení svých pokusů s chováním hmyzu. Buduje lidský úl, v němž se bude jeho 50 000 obyvatel řídit pravidly panujícími ve skutečném hmyzím společenství. Avšak vše sledující vládní Agentura brzy vytváří speciální tým agentů, aby odhalila účel projektu, jeho slabosti, a zabránila jeho rostoucímu vlivu. Agenti, kteří objevují skutečnou noční můru, strašnější a odpornější, než si jejich paranoidní vláda vůbec dokázala představit, jsou brzy odhaleni, a tak nezbývá, než poslat další… Dílo bylo prvně publikováno v časopise Galaxy v roce 1973 pod názvem Projekt 40. Živá představivost Franka Herberta a jeho brilantní náhled na přírodu a ekologii se nikdy neprojevily jasněji než v tomto klasickém díle science fiction.

Lidé jsou nesmrtelní. Proto jen vybraní jedinci se mohou reprodukovat, a to jen umělou cestou. Zákon z roku 10927 jasně říká, že rodiče mohou být přítomni při genetických úpravách svých pohlavních buněk, ale nikoho to moc nezajímá. Teprve Lizbeth a Harvey se rozhodnou zákona využít, a vidí, jak dr. Potter nezmění velmi neobvyklou genetickou strukturu embrya jejich budoucího syna. Důsledky mohou být katastrofické a navíc, v této společnosti se neposlušnost nevyplácí. Originální vize slavného autora opět nese v podtextu, že každá opresivní společnost rodí disent, a i zde se v podzemí olbřímých měst formuje odpor a nový rod se postaví Nesmrtelným.

Po událostech popsaných v Lazarově jevu se lidští obyvatelé Pandory usilovně snaží vydobýt další půdu z běsnících moří planety. Budují nové osady, avšak ve stínu těchto osad hladovějí děti. Planetě vládne ctižádostivý klon, jehož represivní režim nutí zoufalé osadníky k povstáním. Odpovědí vládnoucích jsou další krutosti, neposlušnost je trestána hladomorem. Hlavní nadějí bojovníků odporu se stává Crista Galli, žena, o níž jsou mnozí přesvědčeni, že je božským dítětem. A kolem ní se soustředí osvobozenecký boj. Román je poslední knihou Franka Herberta – zemřel záhy poté, co odvedl svůj díl spolupráce. Uzavírá Pandorskou trilogii a je v něm obsažena veškerá vynalézavost, komplexnost a energie, kterou si čtenáři zvykli od tohoto autora očekávat.

V předchozím románu Kristova epizoda loď obdařená inteligencí a věřící, že je bohem, ponechá svůj lidský náklad na mořské planetě Pandora. Po mnoha staletích se potomci lidstva, kteří se mezi tím rozdělili na vodní a ostrovní lid, musí opět sjednotit, protože původní vlastníci Pandory se vracejí…

Lidstvo dospělo na konec evoluce a balancuje na pokraji vlastní zkázy. Zachránit se může, jen pokud na povrchu nebezpečné planety Pandora, kterou nyní obývá, objeví rituál, kterým by bylo schopno komunikovat s Bohem. Tímto Bohem však není nic víc než jejich vlastní výtvor – deus ex machina, kosmická loď, uměle vytvořené kolektivní, vyšší vědomí, jehož pomoc je nezbytná pro přežití. Rádža Flattery z expedice na Tau Ceti je spolutvůrce umělé entity Vejce, jejímž úkolem je pomoci lidstvu na cestě ke hvězdám. Vejce, loď nadaná vědomím, na jejíž palubě Rádža míří do hlubin vesmíru, nyní žije vlastním životem. Rádža je probuzen, aby se podílel na budování nového pořádku lidstva. Pokračování Vyslanců do prázdna je fascinujícím příběhem o křehké rovnováze na rozhraní světa uvědomělých strojů a lidí, o vztazích mezi svobodnou vůlí a osudem, určujícím naši budoucnost.

Duna Franka Herberta je všeobecně považována za jakýsi sci-fi protějšek Tolkienova Pána prstenů. Podobně je Cesta k Duně doprovodným dílem srovnatelným s populárním Silmarillionem, osvětluje vznik a zajímavý vývoj jednoho z nejprodávanějších románů sci-fi literatury všech dob. V tomto fascinujícím svazku si miliony fanoušků Duny z celého světa mohou přečíst nepublikované kapitoly a scény z Duny a ze Spasitele Duny. Dále Cesta k Duně obsahuje část původní korespondence mezi Frankem Herbertem a proslulým vydavatelem W. Campbellem jr., a také další dopisy ilustrující Herbertův roky trvající boj o vydání jeho průkopnického díla, a článek "Zastavili pohyblivé písky", Herbertovu původní inspiraci k Duně. V knize jsou též představeny nově objevené písemnosti a rukopisy Franka Herberta včetně románu Planeta koření Briana Herberta a Kevina J. Andersona, vzniklého na základě podrobného náčrtu zanechaného Frankem Herbertem. Cesta k Duně je studnicí esejů, článků a fantazie, která nemůže chybět v knihovničce žádného čtenáře Duny.

Směřovali k planetě kroužící kolem vzdálené Tau Ceti - do rajského světa, který měl zajistit budoucnost lidské rasy. Ale loď selhala -motory poháněné lidskými mozky náhle a nevysvětlitelně zešílely. Jediným řešením bylo vytvořit umělý mozek, který by byl schopen dovést je k cíli. Ale bude k tomu dost času, nebo bude jejich výprava odváta v zapomnění? Román autora Duny, na jehož základě byla později napsána imponující trilogie Pandora.