Humberto Maturana Životopis
Humberto Maturana, chilský biolog, je považován za klíčovou postavu v oblasti kybernetiky druhého řádu. Společně s Franciscem Varelou a Ricardem B. Uribem vytvořil pojem „autopoeze“ k popisu samogenerujících se, samoudržujících struktur v živých systémech. Jeho práce zkoumá biologické základy poznání a zavedl koncepty jako strukturní determinismus a strukturní párování. Maturanovo myšlení hluboce ovlivnilo systémy a kybernetické myšlení.
Humberto Maturana (14.9.1928 – 6.5.2021) byl chilský molekulární biolog, jehož práce zasahuje i do oblasti kognitivní vědy, konstruktivistické epistemologie a filosofie. Jím vytvořený pojem autopoiesis a „autopoietický systém“, což je oddělený systém, který se udržuje jako struktura a jehož chování se touto strukturou také řídí, se používá i ve společenských vědách. Po maturitě roku 1947 studoval na Chilské univerzitě medicínu a biologii, roku 1954 přijel jako stipendista do Londýna studovat neurobiologii a roku 1958 obhájil doktorát na Harvardově univerzitě v USA. Na univerzitě v Chile se věnoval neurologii, „biologii poznávání“, roli jazyka a lásky v lidském životě: „Živé systémy jsou poznávací systémy a život jakožto proces je proces poznávání. To platí pro všechny organismy, ať mají či nemají nervovou soustavu.“ Roku 2000 založil Instituto de formacion matriztica, kde se se svými spolupracovníky zabýval biologií poznání a lásky, a to i s ohledem na psychologickou a praktickou pomoc, tzv. „ontologický trénink“.