Sixtus Bolom-Kotari Pořadí knih

Tématem publikace je reformovaná církev jako živoucí organismus v kontextu své doby. Její nejvyšší představitel na Moravě se v sedmi kapitolách stává průvodcem při budování nových evangelických komunit. Ve svém úřadu zaštiťuje úsilí o nejen deklarovanou, ale i prožitou svobodu svědomí, která neměla být omezena na bohoslužbu a kostel. Měla patřit též chalupám, salonům, čtenářským společnostem i zednářským lóžím. Církev ve vztazích reprezentují příbuzenské sítě, evangelické umění nebo tajná korespondence iluminátů. Příběhy společnosti, seskupené okolo protestantských církví, přecházejí přes hranice náboženské, sociální i hranice zemí. Evangelíci, vyvedení na začátku osmdesátých let 18. století Tolerančním patentem císaře Josefa II. z ilegality, se přes četné překážky podíleli na hospodářském a kulturním vzestupu českých zemí.

Život, víra a umění na prahu Velké války. Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího připomínaného výročí poněkud méně obvykle. Nehodnotí známá fakta a nesupluje výčet událostí, ale na třech tématech, kterými jsou zásobování, náboženství a výtvarné umění, obnažuje trhliny odvěkého ukotvení člověka v jeho navyklých rituálech. Většinu mužů mezi osmnáctým a padesátým rokem čekal odvod na bojiště. Na uvolněná místa nastoupily ženy. Osvobozeny z dosavadní nadvlády mužů byly nuceny bojovat o přežití své a svých rodin na domácí frontě nedostatku a hladu. Blízkost smrti zpochybnila víru v nevyhnutelné směřování k pokroku. Válečné mystérium fascinovalo mnohé umělce, a to ještě dřív, než zazněly údery prvních houfnic. V jejich mysli byl konec starého světa zřetelně a varovně definován leckdy s překvapivým časovým náskokem. Autentická svědectví, dosud nepublikované dokumenty a vizuálně výtvarný koncept dosvědčují, že bez touhy po poznání očistného principu utrpení by na prahu Velké války nemohlo skončit 19. století.

katalog výstavy : Brno, kostel J.A. Komenského 15.5.-30.6.2010

Tomáš Juren je neprávem zapomenutý kantor, písmák, kazatel, skladatel a výtvarník žijící v době nástupu lidového protestantismu a náboženského probuzení. Od jeho doby nás dělí propast dvou staletí, obtížnost a syrovost života v krajině Vysočiny 18. století si dnes dokáže jen málokdo představit. I z tohoto důvodu se čtenář musí obdivovat muži, který svůj život chápal jako trnitou cestu provázenou „průbami“, které byť sebetěžší, mají nepochybně hlubší smysl, a proto je musí podstoupit a obstát se ctí. Kniha je doprovázena množstvím dokumentů a barevnou fotografickou přílohou.

Sborník "Ad laetitiam", věnovaný našemu přednímu odborníkovi v oblasti pomocných věd historických a archivnictví (zabývajícímu se především středověkou a novověkou diplomatikou) docentu Vladimíru Vašků k jeho 75. narozeninám, vytvořili a sestavili jeho studenti (bývalí i současní) z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tato kniha, obsahující 12 článků z oblasti pomocných věd historických, ilustrace, několik kratších textů i darovací listinu, má být poděkováním panu docentovi za jeho veškerou dosavadní práci a zároveň povzbuzením k dalšímu pedagogickému i vědeckému působení.