Marie Špiláčková Knihy

První část publikace popisuje teorii úkolově orientovaného přístupu. Jde o model krátkodobé intervence, který vznikl přímo v kontextu sociální práce a byl vyvinut sociálními pracovníky pro jejich vlastní potřebu. V současné praxi české sociální práce se řadí mezi čtyři nejužívanější metody sociální práce. Jeho uplatnění je doloženo příkladem v oblasti postpenitenciární péče. Druhá část seznamuje čtenáře s aplikací tohoto přístupu v rámci základních typů intervencí v sociální práci, a to při práci s jednotlivcem, s rodinou, se skupinou a s komunitou. Jednotlivé aplikace jsou doplněny praktickými příklady formou kazuistik. Třetí část se zaměřuje na využití přístupu v rámci jednotlivých sociálních služeb ambulantního, pobytového a terénního charakteru. Cílem publikace je seznámit čtenáře s teorií i aktuální praxí úkolově orientovaného přístupu v České republice.

Téma historie sociální práce patří mezi základní teoretickou výbavu pracovníků v pomáhajících profesích. Předkládaný text je primárně určen studentům sociální práce. Ve svém výzkumu, realizovaném v letech 2004-2010, se autorka soustředila na období mezi lety 1968 – 1989, konkrétně na území města Ostravy a posléze i na území nynější České republiky. Ke zpracování tématu využila historický výzkum aplikovaný v sociální práci.

"Since its professional beginnings, social work has been a major actor and instrument of social policy. This study is a reconstruction of the development of social work in enterprises implemented as part of enterprise social policy in the territory of Bohemia and Moravia between the years 1876-1989. Using a hermeneutical approach based on historical research, the author explores the transformation of societal institutions, communities and structures."--Page 4 de la couverture

Wie konnte soziale Arbeit im Sozialismus verstanden und praktiziert werden, auf welche Ziele waren die sozialen Dienste ausgerichtet und welches Verständnis von sozialer Arbeit herrschte im Kontext der damaligen Sozialpolitik vor? Diese Fragen analysiert Marie Špiláčková am Beispiel von fünf Zielgruppen sozialer Arbeit in der damaligen Tschechoslowakei. Gleichzeitig untersucht die Autorin mithilfe der historischen Hermeneutik, ob in der Tschechischen Republik die heutige Einschätzung der damaligen Funktion der sozialen Arbeit in der kommunistischen Ära der Tschechoslowakei angemessen ist und ob die gesellschaftlichen Rahmenbedingungen und die damaligen sachlichen, sozialen sowie soziokulturellen Vorstellungen und Ziele sozialer Arbeit angemessen berücksichtigt werden.