Studie francouzského politologa a geopolitika Bertranda Badieho je stručným shrnutím základních prvků diplomacie a pravidel zahraniční politiky, jak se vyvinula v průběhu dějin, a analyzuje současnou situaci v této oblasti. V historickém přehledu Badie popisuje vznik klíčových pojmů jako stát, suverenita, hranice, moc, válka a mír, přičemž se zaměřuje na význam westfálského míru, který nahradil středověký universalismus pragmatickým uznáním suverénních států. Tato modernizace evropských států byla spojena s uznáváním jiných států a poměrem sil, zejména vojenských. Militarizace evropských států v tomto období přinesla výhodu při expanzi do zbytku světa v 19. století, kdy se westfálský systém prosadil v prospěch mocností jako Anglie, Francie a Rusko. Po skončení studené války došlo k zásadním změnám, včetně vzniku nových státních aktérů nezávislých na westfálském systému a oslabení státního monopolu na informace. Nové konflikty se vyznačují asymetrií a deteritorializací, což činí klasické vojenské zásahy méně účinnými. Badie také upozorňuje na omezenou účinnost americké "soft power", která má potíže proniknout do společenství s radikálními ideologiemi.
