Jan Žďárek Knihy

Život na Zemi se vyvíjel nejméně tři a půl miliardy let. Atenboroughovi se podařilo na 344 stránkách skvěle vykreslit vznik života na Zemi tak dokonale, že si lze jen těžko představit dokonalejší a srozumitelnější formu výkladu. Kniha vznikla současně se stejnojmenným třináctidílným televizním seriálem BBC a v jejích třinácti kapitolách autor vypráví strhující dějepis všech skupin živých organismů na naší planetě. Při početných výpravách za nejzajímavějšími, nejkrásnějšími i nejvzácnějšími představiteli přírody všech kontinentů procestoval přes dva milióny kilometrů. Jeho výklad může být proto tak zasvěcený a bezprostřední, protože je očitým svědectvím. ,,Kniha není jen jednou z dalších publikací o přírodě, je to fascinující a smělý nástin historie života na Zemi podaný zasvěceně, se zápalem, ale zároveň i pokorně a způsobem, jenž dráždí chuť k dalšímu poznávání,, napsal o tomto díle nositel Nobelovy ceny Niko Tinbergen.

Jan Žďárek si vybral nesnadný úkol přiblížit obrovskou bohatost a různost sociálního chování hmyzu (a částečně i sociálně se chovajících členovců, pavouků), a to vyváženým způsobem, který zaujme čtenáře-nebiologa, ale nezkreslí hodnotu vědecké informace v pozadí popisovaných skutečností. Kniha poskytuje množství příkladů, jak se společenské chování hmyzu vyvíjelo od společné péče o potomstvo v rámci jediné generace přes dělbu práce v rámci jedné generace až po dělbu práce v rámci překrývajích se generací. Seznamuje s jednotlivými stupni vedoucími k pravému sociálnímu chování hmyzu.

Doplněné a rozšířené vydání populární knihy o společenském hmyzu „PROČ vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti…aneb HMYZÍ STÁTY“ (Nakl. ÚOCHB Praha, 1997) z pera entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy poutavou a přístupnou formou vysvětluje záhady a mýty obestírající rodinné a společenské chování hmyzu a pavouků. Pohledem současné vědy se autor pokouší odpovědět na otázky, jak a proč se už před milióny let vyvinuli tvorové organizovaní do společností, jejichž složitost si nic nezadá – ba v mnohém daleko předčí – uspořádání společnosti lidské, kde je sobectví jedince neznámým a vývojově překonaným jevem, kde se o osudu a řízení společnosti rozhoduje tím nejdemokratičtějším způsobem i přesto, že se zvenčí režim jeví jako nejkrutější totalita. Máme si z organizací hmyzích států brát příklad, nebo jsou odstrašujícím vzorem? Máme se jich obávat, nebo je máme obdivovat? Máme v nich snad vidět předobraz lidské civilizace daleké budoucnosti? Kniha je bohatě ilustrována především fotografiemi.

Záměrem autora je podat svědectví o pokrocích v poznávání života a chování hmyzu za posledních čtyřicet let od prvního vydání jeho úspěšné prvotiny Neobvyklá setkání. V důsledku prudkého technologického rozvoje výzkumných metod a nebývalého nárůstu počtu badatelských týmů se za tu dobu obraz našich šestinohých spoluobyvatel planety tak rozkošatěl a zpopularizoval, že neobvyklost setkávání s nimi se jaksi vytratila. Rozšířené vydání proto změnilo i titul tak, aby reflektoval celoživotní zkušenosti a osobní pohled entomologa-veterána na předmět jeho zájmu, lásky i obdivu.

Tato učebnice základů biologie vyšších hierarchických úrovní (od organizmu až po biosféru) představuje čtenáři základní principy systematické biologie, biogeografie, evoluční teorie a ekologie populací a společenstev, a to v poměrně širokém rozsahu: od popisu osídlování ostrovů i kontinentů přes výklad teorie druhu a specie, základů populační genetiky, vzniku a vývoje společenstev, základních ekologických interakcí, až po zamyšlení se nad mechanizmy udržujícími diverzitu a nad diverzitou živé přírody jako takovou. Velká pozornost je mimo jiné věnována tematice makroevoluce, tj. adaptivní radiaci, hromadnému (i méně hromadnému) vymírání a historii života na Zemi. Všechna témata jsou přitom pojednána zcela moderně, výklad vychází ze znalosti nejnovějších teorií a zároveň z hluboké zkušenosti s živou přírodou a je ilustrován vynikajícími příklady. Přes značnou šíři záběru je text neobvykle koncizní a jednotlivé kapitoly jsou organicky propojeny. V druhé části knihy Wilson věcně popisuje současný úbytek rozmanitosti na různých organizačních úrovních a stejně věcně se zamýšlí nad možnostmi řešení těchto problémů.

Přístupnou formou přibližuje autor obdivuhodnou účelnost chování a instinktů různých druhů hmyzu, jehož množství a rozmanitost daleko převyšuje počet ostatních představitelů živočišné říše. Poutavě vypráví o adaptačních schopnostech hmyzu, o prostředcích a zvláštnostech jejichdorozumívání, o hmyzím smyslu pro vůně a chuti, o organizaci hmyzích společenstev, o vizuálním světě hmyzu, jeho termoregulačních schopnostech apod.