František Křelina, prozaik, ruralista, který kladl ve svých dílech důraz na sepětí člověka se svým rodištěm, půdou a křesťanstvím. Za své názory byl po roce 1948 vězněn a perzekvován. Česká knižnice vydává příběh Amarú, syn hadí (1942), inspirovaný osudem moravského jezuitského misionáře, který působil v 17. století mezi jihoamerickými Indiány a byl umučen, a jeho vrcholné dílo, pozdní poetickou prózu Každý své břímě (1969).
Psychologický román, volně navazující na román Bábel, se odehrává ve dvou dnech v březnu 1939, kdy Němci zabrali zbytek Československa a Hitler navštívil Hrad. Na pozadí chmurných politických událostí se odvíjí příběh letce, postaveného před soud a obviněného z otcovraždy. Ve výpovědích obžalovaných a svědků vyvstává před čtenářem nejen rekonstrukce tragické události, ale i obraz života na pomezí Čech a Rakouska, kde Němci a Češi žili dříve společným životem i problémy. Dějové napětí románu je posunuto do roviny úvah o otázkách viny a svědomí a boj obžalovaného o spravedlnost má paralelu v autorově přesvědčení o nutnosti boje proti politickému bezpráví, páchanému na českém národu.
Mnohotvárná skladba o lidické tragédii, o hrůzné noci z 10. června 1942, kdy byly Lidice zničeny a vypáleny. Baladickým, pateticky vzrušeným jazykem vypovídá o krutosti a brutalitě hitlerovců i bezbrannosti lidických mužů, žen a dětí. Zvláštní prostor věnuje autor neokázalé statečnosti lidického faráře, který se do posledního okamžiku svého života snažil zmírnit utrpení spoluobčanů. V celkovém vyznění je pak kniha tragickým podobenstvím o dobru a zlu, o mocnostech temnot a síle lásky k lidem... celý text
Soubor próz z r. 1939-69. Obsahuje povídky z venkovského i městského prostředí, příběhy z historie i ze součastnosti. Celý soubor je pojmenován po triptychu Klíče království, který vznikl z obavy o osud Československa (1939) a vyšel na poč. okupace.
Veselá knížka vypráví o trampotách, které má děd se svou pátnáctiměsíční vnučkou Janinkou, když se mu naskytne příležitost vzít si její výchovu do svých rukou, byť za časté komplikované asistence početné rodiny. Ke vznikumnoha úsměvných příhod postačí, aby se chvílemi uplatnila dědečkova nepozornost, nebo aby dědeček nechal dítě jednat podle jeho přirozených choutek a případně je ještě podporoval.
Mnohotvárná skladba o lidické tragédii, o hrůzné noci z 10. června 1942, kdy byly Lidice zničeny a vypáleny. Baladickým, pateticky vzrušeným jazykem vypovídá o krutosti a brutalitě hitlerovců i bezbrannosti lidických mužů, žen a dětí. Zvláštní prostor věnuje autor neokázalé statečnosti lidického faráře, který se do posledního okamžiku svého života snažil zmírnit utrpení spoluobčanů. V celkovém vyznění je pak kniha tragickým podobenstvím o dobru a zlu, o mocnostech temnot a síle lásky k lidem.
Dílo patří do literárního směru ruralismu, jehož základními rysy bylo vidění rozporu mezi světem, zkaženým ateismem a komunismem, a venkověm setrvávajícím v náboženské víře a starých hodnotách při spojení s rodným krajem a půdou. Vůdčími ideami byly protiklady města a venkova.
Příběh z pražského stavbařského prostředí. Jeho hrdinou je osamělý ukřivděný intelektuál-literát, který se v tomto prostředí sžije s dělníky a zamiluje si jakýmsi otcovským citem pětiletou Doru ze sousedství.
Povídky a novely (Rostl tam jalovec a vřes, Dva kraje, Obecní třešně, Marta učitelka, Nenasytné pole, Vdoví úděl, Bratři, Jarní sníh, Pachtýř a hospodář, Žebrácké vandrování) z meziválečné doby, jejichž dějištěm jepodještědský kraj. Příběhy ve kterých „žijí, trpí a zápasí s osudem prostí lidé, bytostně srostlí s krajem, který je poznamenal svou drsnou tváří“. Sedmé vydání.
Román z prostředí pražské školy. Poslední autorův román před jeho zatčením na 9 let v roce 1951.